Když kůň vejde do baru, kde tančí Arabové

7. květen 2018

Před sedmdesáti lety - 14. května 1948 - vznikl moderní stát Izrael. Naplnily se tehdy snahy světového sionistického hnutí a svět v očích mnohých splatil dluh židovským exulantům roztroušeným po uprchlických a internačních táborech Evropy. Díky rozmanitosti obyvatelstva má Izrael také nesmírně bohatou kulturu. A právě z ní u příležitosti výročí čerpá Izraelský týden na stanici Vltava. 

Není to snadné výročí. Ne všichni Židé - ani palestinští, ani z diaspory - stáli za myšlenkou židovského státu. Bezprostředně po vyhlášení na nově vzniklý stát zaútočily okolní arabské země, které od té doby Izrael neuznávají a opakovaně s ním vstupovaly v konflikty (svítání na lepší časy snad přinese uznání Izraele ze strany saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána). A k výročí patří také palestinský den Nakby (den katastrofy), který 15. května připomíná vysidlování palestinského obyvatelstva. Konflikty dané Izraeli do vínku žije od roku 1948 celý svět.

Mezi nebem a zemí

Proto se rozhlasová Vltava rozhodla letos Izraeli věnovat tematický týden v literárních a publicistických řadách i v hudbě. Izraelský týden slavnostně zahájí 14. května ve 20.00 přímý přenos Koncertu k výročí založení státu Izrael z Pražského jara (Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK s dirigentem Leonardem Slatkinem).

Ve skutečnosti se ale izraelská témata objeví ve vysílání už dříve - v nedělním seriálu (13. a 20. května, 11.00) se blíží ke konci dramatizace zakladatelského opusu Leona Urise Exodus. Četba z nového románu Davida Grossmana Přijde kůň do baru začíná už v pátek 11. května a v pondělí 14. května nás od rána čeká řada pořadů. Náplní celého týdne budou četby ze současné židovské i arabské literatury, literární dokumenty a vzpomínky. A izraelské kulturní scéně budou věnované vzdělávací Kontexty.

Rychlokurzem v problematice současného Izraele mají být hned první texty v programové řadě Esej. V pondělí 14. května otevře blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó ve své reportážní črtě z Gazy Dlouhá válka aneb Komentář z bojiště téma izraelsko-palestinského konfliktu, nemožnosti hledání viníků a obtíží při hledání řešení. Heterogenitu izraelské společnosti - rozdělené mezi sefardské a aškenázské Židy, ortodoxní věřící, kteří odmítají myšlenku židovského státu, Araby spjaté s Izraelem i ty tiše protestující, drúzy, etiopské Židy a další - pojednává ve svém eseji Mezi nebem a zemí aneb O některých paradoxech izraelské státnosti Jan Fingerland. Hlavní premiérou, kterou Vltava přinese, je četba na pokračování z románu Přijde kůň do baru od Davida Grossmana (ManBookerova cena 2017, izraelská Státní cena za literaturu 2018). Román - „jazykový ohňostroj, který se dotýká podstaty lidské duše“ a „brutální zúčtování s hluboce poškozenou společností“ - je uváděn současně s prvním českým knižním vydáním a návštěvou autora v České republice. Na zapadlém izraelském maloměstě na pódiu v baru stane zvláštní - zprvu vtipný, pak čím dál sarkastičtější a bolestnější stand-up komik Dovele, kterého ve vltavském vysílání ztvární Hanuš Bor.

Črty ze Svaté země

S arabským životem uprostřed složité reality dnešního Izraele nás seznámí povídkové črty jednoho z nejpopulárnějších současných izraelských spisovatelů Sajjida Kašui z knihy Tančící Arabové. Vtipný, absurdní a hořce ironický text sleduje hlavního hrdinu v různých epizodách jeho života od dětství v arabské vesnici přes dospívání na elitním židovském gymnáziu až po dospělost. A proč tančící? „Když Arabové tancují na diskotéce, vypadají u toho strašně.“ Text Vltava uvádí v odpolední řadě Povídka (více v článku na straně 9). Izraelská i palestinská setkání Pavly Jazairiové nás čekají ve Stránkách na dobrou noc, nedělní Souzvuk představí svaté město Jeruzalém dvojím pohledem -od židovského autora Jehudy Amichaie a palestinského tvůrce Mahmúda Darwíše (více na straně 10).

Cestovatelské črty ze Svaté země nabídne také Jiří Kamen ve Víkendové příloze stanice Vltava - od obědu s Ruth Bondyovou přes návštěvu kibucu Sasa, kde žil syn básníka Huga Sonnenscheina, až po bauhaus v Tel Avivu.

Osou Izraelského týdne pak je pětidílný vzdělávací seriál Kontexty, který připravuje skupina autorů kolem Revue Prostor (v návaznosti na své dvojčíslo Kontrasty a paradoxy současného Izraele). Jednotlivá vydání se zaměřují na společenské kontexty současného umění -filmu, výtvarného umění, literatury a písni a věnují se také obecně izraelské kulturní scéně.

O lásce a tmě

S nesmírným citem pro paradox se k světu Izraele-Palestiny vztahuje nejosobnější dílo Amose Oze, v němž spojil vylíčení pohnuté historie vlastní rodiny s dramatickou ságou dějin sionistického hnutí a vzniku židovského státu a svědeckou výpovědí o přelomových okamžicích jeho bouřlivého vývoje. Příběh dvanáctiletého chlapce opouštějícího domov, aby v prostředí kibucu nastoupil svízelnou cestu samostatného života a uměleckého zrání, uvádí Vltava od 14. května ve čtených Osudech - Příběh o lásce a tmě. Čestným hostem pražského veletrhu Svět knihy je letos Izrael -a to je příležitost natáčet interview s festivalovými hvězdami, izraelskými spisovateli Davidem Grossmanem, Asafem Gavronem a A. B. Jehošuou. Rozhovory s nimi si můžete poslechnout ve vltavských Vizitkách.

***

Být jako Žid

Jméno spisovatele, s nímž posluchače Vltavy seznámí programová řada Povídka, v našich končinách nezaznívá často. A přesto by možná mělo. Sajjid Kašua je hebrejsky píšící izraelsko-arabský autor. Narodil se roku 1975 jako jeden ze čtyř bratrů v arabské vesnici Tira ve středním Izraeli. Jeho knihy jsou cenným svědectvím o situaci arabské menšiny v izraelské společnosti, o jejích rozporech a problémech. Kromě próz je v Izraeli také známý jako publicista - vysokou oblibu měly jeho dlouholeté sloupky psané pro deník Haaretz, kde vycházel z vlastních zkušeností a popisoval satiricky a s ironií absurdity rozpolcené existence izraelského Araba.

Sajjid Kašua s ironií líčí absurdity rozpolcené existence izraelského Araba

Úspěch zaznamenal také komediální televizní seriál Arabská práce (2007), natočený podle jeho scénáře - v tomto seriálu nasazeném v hlavním vysílacím čase největší izraelské komerční stanice Aruc 2 se mu podařilo konečně „dostat do průměrného izraelského obýváku sympatické Araby“. Možná poprvé tak získal v Izraeli popularitu televizní seriál namluvený převážně v arabštině a oblíbilo si ho jak arabské, tak většinové židovské publikum.

Kniha Tančící Arabové, ze které teď Vltava vybírá, se pohybuje žánrově na rozhraní autobiografického povídkového souboru a jakéhosi bildungsrománu, v němž sledujeme hlavního hrdinu-vypravěče na cestě od dětství přes dospívání až do dospělosti. Kašua ho napsal v šestadvaceti letech a okamžitě se díky němu stal hvězdou izraelské literární scény. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují jen volně a líčí příhody či výjevy hrdinova života, sledují chronologickou linku a významnou roli zde kromě bezejmenného hlavního hrdiny hrají také postavy jeho otce - který byl v šedesátých letech vězněn za nikdy neprokázanou účast na teroristickém bombovém útoku na jeruzalémské univerzitě - a babičky, vdovy po bojovníkovi proti Židům ve válce za nezávislost Izraele, tradiční venkovské věřící muslimky, která si až do své smrti uchovala naději, že se jí navrátí rodinná půda a bude na ní moci být pohřbena.

Zatímco v průběhu románu vypravěčův otec, sám již ateista, socialista a stoupenec panarabského nacionalismu, postupně ztrácí víru v politické či vojenské vítězství Palestinců nad Izraelem, jeho syn je s požehnáním rodiny vyslán na elitní židovskou internátní školu, kde se zamiluje do své židovské spolužačky a přes různé ústrky zatouží splynout s majoritou a „být jako Žid“. Kniha končí v pesimistickém duchu - politický boj starších generací za emancipaci a samostatnost byl prohrán, stejně jako marný hrdinův zápas o to, stát se rovnocenným členem majoritní izraelské společnosti.

V Izraeli byl Sajjid Kašua oceněn mnoha cenami a jeho knihy byly přeloženy do desítky jazyků včetně češtiny, kde vycházejí péčí nakladatelství Pistorius & Olšanská. Zdali bude psát dál a jestli jeho knihy budou i nadále psány hebrejsky, je však nejisté. V roce 2014, v předvečer druhé války v Gaze, kdy se v Izraeli po únosu a zabití tří izraelských teenagerů vzedmula vlna proti arabské nenávisti - již on sám silně pocítil na vlastní kůži, jelikož s rodinou žil uprostřed židovské čtvrti v západním Jeruzalémě - napsal Kašua svůj poslední sloupek do deníku Haaretz, nazvaný Proč musím opustit Izrael.

Krátce poté odjel s manželkou a svými třemi dětmi do amerického státu Illinois, kde dostal nabídku vyučovat na univerzitě tvůrčí psaní - rozhodnutý vícekrát se nevrátit do země, která zklamala jeho naděje. Od pondělí 14. května, ČRo Vltava, 14.30

autor: Petr Gojda
Spustit audio

Více o tématu