Johannes Bobrowski: Vlast malíře Chagalla

20. únor 2011

Německý básník a prozaik Johannes Bobrowski dostal do vínku uhrančivou rodnou krajinu i nesnadný osud. Narodil se v Tylži, za 2. světové války musel narukovat do wehrmachtu a byl odvelen na východní frontu. Ale jaký paradox – právě na bojišti začal psát své první verše, ve kterých se vracel do krajiny svého dětství. Melancholickou poezii Johannese Bobrowského do češtiny skvěle převedli Josef Hiršal a Bohumila Grögerová a právě jejich překlady tvoří páteř Souzvuku.

Johannes Bobrowski (1917-1965) vystudoval gymnázium v Královci, maloval, hrál na varhany, komponoval a začal studovat dějiny umění. Po přestěhování v roce 1937 je chtěl dostudovat v Berlíně, nicméne potřeba hitlerovského Německa rozhodla jinak – Bobrowski musel narukovat do wehrmachtu a byl odvelen nejdříve do Polska, Francie a následně do Sovětského svazu, kde padl do zajetí (pracoval v uhelných dolech), z něhož byl propuštěn až v roce 1949.

00782288.jpeg

Paradoxně právě na východní frontě začal psát první verše, ve kterých se vracel do krajiny svého dětství. Sám o tom později prohlásil: „Psát jsem začal u Ilmeňského jezera roku 1941, o litevské krajině, ale jako Němec. Z toho vzniklo téma, přibližně: Němci a evropský východ. Protože jsem vyrostl u řeky Němenu, kde žili společně Poláci, Litevci, Rusové, Němci, mezi nimi všemi Židé. Dlouhá historie neštěstí a provinění od doby německého řádu. Není zřejmě možné vymazat ji ani odpykat, ale je hodna naděje a poctivého pokusu v německých básních.“

Bobrowského „pokus“ se odehrával v povídkách, dvou románech, ale především v poezii, střídmé, šlachovité, melancholické i teskné, v přesně vykreslených obrazech, které do češtiny skvěle převedli Josef Hiršal a Bohumila Grögerová. Citlivě postřehli, že Bobrowského poezie „není přírodní lyrikou v klasickém slova smyslu. Autor ve vzpomínkách putuje Chagallovým krajem a vyvolává obrazy svého dětství a mládí: litevské řeky a lesy, ryby a ptáky, staré vsi a dvory. Jeho poezie však čerpá velký díl své fascinace i z mýtů a dějin této východní krajiny.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.