Jižní i Severní Ameriku trápí klimatické změny
Na začátku dubna zavalil kolumbijské město Mocoa masivní sesuv půdy, při kterém zahynulo více než 300 lidí. Podobné události nejsou v regionu výjimkou.
Jak uvádí švýcarský list Neue Zürcher Zeitung, většina Jihoameričanů je přesvědčena, že tamní výkyvy počasí jsou důsledkem změn klimatu.
Za tím, že změna klimatu není pouhá povídačka, ale drsná realita, si stojí většina Jihoameričanů. Každý taxikář v Bogotě, Limě nebo La Pazu potvrdí, že nikdy předtím ve městech Latinské Ameriky nebylo takové horko a tak málo vody a že lijáky nikdy nebyly tak prudké jako v posledních letech.
Fotografie z Argentiny, Peru a Kolumbie – zemí, které zasáhly přívalové deště a po nich povodně a sesuvy půdy – potvrzují domněnky tamních obyvatel o tom, že klima se výrazně mění.
Jižní Amerika je zároveň oblastí, kterou klimatické katastrofy zasahují v čím dál kratších odstupech a stále s větší intenzitou, píše Neue Zürcher Zeitung a pokračuje, že kolumbijský prezident Manuel Santos se po sesuvu půdy ve městě Mocoa připojil na stranu těch, kteří katastrofu připisují klimatickým změnám.
Nedostatek pitné vody
Region Cochabamba a jeho stejnojmenné hlavní město patří k nejčastěji postiženým oblastem Bolívie. V průzkumu uruguayského think tanku Ceres skoro 83 procent dotázaných uvedlo, že následky změny klimatu v současnosti lidé pociťují na vlastní kůži. Problémy související s klimatickými změnami dotazovaní zdůrazňovali na druhém místě hned po starostech s obstaráváním pitné vody. Následoval strach z chudoby, čteme v listu.
Region okolo Cochabamby leží na úpatí And, kde se hory svažují do Amazonské nížiny a tvoří mikrooblast. Počasí je tam podobné jako v mnoha jiných regionech Jižní Ameriky. Klimatický jev El Niňo do oblasti pravidelně přináší prudké deště nebo naopak vytrvalá sucha, která ženou venkovské obyvatelstvo do Cochabamby. To má za následek, že v milionové metropoli kolabuje zásobování pitnou vodou.
Hospodářská komise OSN pro Jižní Ameriku vydala zprávu, ve které píše, že přírodní katastrofy způsobené klimatickými změnami se v Latinské Americe vyskytují čím dál častěji. V Peru a v Kolumbii jsou dokonce častější povodně a sesuvy půdy než zemětřesení a sopečné erupce. Neue Zürcher Zeitung dodává, že obě země jsou v tektonicky velmi aktivní oblasti.
V Jižní Americe v dosud nevídaném měřítku přibývá lokálních živelních pohrom, píše dále list a pokračuje, že následkem toho výrazně stoupají počty obětí a dochází k obrovským škodám na s námahou vybudované infrastruktuře. Přírodní živly také způsobují obrovské škody v zemědělství a lesnictví. Odborníci z Hospodářské komise OSN pro Jižní Ameriku uvádějí, že přírodní katastrofy v prvním desetiletí 21. století stály jihoamerické hospodářství 115 miliard dolarů. To je jednou tolik, co v předchozím desetiletí.
Katastrofy ničí jih planety
Podle OSN se v celosvětovém měřítku počet přírodních katastrof za posledních 30 let více než ztrojnásobil. To se týká především povodní, dlouhých období sucha, výskytu silných bouří, sesuvů půdy a zemětřesení. Přírodní živly způsobují problémy hlavně v chudých oblastech na jižní polokouli, kde není rozvinutý systém preventivních opatření tak, jako ve vyspělých průmyslových zemích, čteme v listu.
Také odstraňování následků a obnova infrastruktury v těchto zemích je problematická. Německá pojišťovna Munich Re ve svých výročních zprávách opakovaně upozorňuje na chybějící pojištění proti přírodním katastrofám v Jižní Americe. Podle údajů společnosti bylo pojištěno jen 17 procent jihoamerických subjektů proti následkům přírodních živlů, zatímco ve Spojených státech 50 procent, píše Neue Zürcher Zeitung a pokračuje.
O zlepšení preventivních opatření v rozvojových zemích se zasazují hlavně ekonomové a odborníci na plánování. Argumentují tím, že jen jediná přírodní katastrofa může zničit roky budovanou infrastrukturu a jednotlivé státy tak připravit o národní majetek. List pokračuje, že především obyvatelé chudých oblastí jsou vůči živlům zranitelnější.
V těchto regionech se často bydlí v ilegálně postavených chatrčích v okolí vodních toků a svahů, kde by za normálních okolností nikdo stavět nesměl. A zkorumpovaní politici nemají vůli podmínky změnit. Obětí takové situace se stalo i město Cochabamba.
Podle Rodriga Botera z Nadace pro zachování a trvalý rozvoj Bogoty se Cochabambě stalo osudným chybějící územní plánování. Tamní domy nesmyslně stojí na březích toků z hor a pod nezpevněnými srázy.
„Zvykli jsme si řešit problémy, až když se stane katastrofa. Klima nás donutí draze zaplatit za naše zanedbávání územního plánování,“ řekl Botero kolumbijskému týdeníku Semana. A situace je stejná v celé Kolumbii, uzavírá švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.
V Kalifornii se musí naučit hospodařit s vodou
S důsledky změny klimatu se potýká také severoamerická Kalifornie. Rozepisuje se o tom německý portál Zeit Online. Všímá si, že silné deště v Kalifornii ukončily několikaleté období sucha, které mělo za následek časté lesní požáry, nedostatek vody a vysušilo rozsáhlá zemědělská území.
„Sucho je pryč,“ prohlásil po několikatýdenních deštích kalifornský guvernér Jerry Brown. Klimatologové ze Střediska pro monitorování sucha vydali zprávu, ve které se uvádí, že v současné době v Kalifornii není oblast, která by byla postižena mimořádným suchem. Portál připomíná, že ještě před rokem více než polovinu státu sužovalo extrémní sucho. Brown však zároveň upozornil, že může přijít další vlna veder, čteme na portálu.
Kalifornie je nejlidnatější stát Spojených států. Žije v něm skoro 39 milionů lidí. Kombinace vysoké spotřeby vody kvůli intenzivnímu zemědělství a veder vedla v minulých letech k nedostatku vody. Odborníci se domnívají, že za vlny sucha mohou právě klimatické změny.
Na to guvernér Brown reagoval následovně: „Dopady vykácení milionů stromů a malé zásoby vody představují pro některé kalifornské regiony na několik příštích let doslova výzvu.“ Brown také upozornil, že Kalifornie bude muset promyslet novou strategii pro zásobování vodou. Podle jeho slov bude účinnou zbraní v boji proti suchu, které způsobují klimatické změny, efektivnější spotřeba vody ze strany domácností a farmářů. Tolik německý portál Zeit Online.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
