Jan Fingerland: Izraelci vydali zprávu o sexuálním násilí Hamásu. Zájem je malý
Vpád Hamásu do jižního Izraele nebyl obvyklou teroristickou operací, vykonanou jen ve větším měřítku. Jeho důležitou složkou bylo systematické násilí vůči ženám, ale informace o něm byly od počátku bagatelizovány. Asociace izraelských krizových center pro znásilnění před pár dny vydala zprávu, která shrnuje vše, co je zatím známo.
Dokument shromažďuje veškerá zjištěná fakta o této konkrétní stránce tehdejšího vpádu Hamásu. Je výsledkem sběru informací od přeživších, z velké části uvedených vlastním jménem, přímých svědků, záchranářů a dalších pracovníků.
Čtěte také
Je také založen na videích, která pořídili sami útočníci, případně na výpovědích těch, které se podařilo zajmout.
Jedním z problémů při sběru důkazů je, že podstatná část obětí sexuálního násilí je po smrti a nemůže tedy vypovídat. Těla mnoha z nich útočníci zapálili, případně byly zavražděné ženy pohřbeny dříve, než mohly příslušné úřady, zahlcené přísunem těl, vytvořit obvyklou forenzní dokumentaci.
Pochmurné zprávy
Ženy byly podle zprávy mučeny, hromadně znásilňovány, často zvlášť trýznivým způsobem, v některých případech před očima jejich blízkých. Mezi oběti sexualizovaného násilí patřili zčásti i někteří muži. Podle autorů zprávy jsou zločiny nadále páchány na rukojmích držených v Gaze.
Čtěte také
Tyto zločiny byly podle zprávy tak četné a prováděné s takovou systematičností, že je možné je považovat nikoli za nahodilé případy nebo za projev ztráty sebekontroly jednotlivců, ale spíše za předem zvolenou bojovou metodu.
V něčem se tento systematický postup podobá jednání Islámského státu v době jeho rozmachu, v němž se sadistické jednání vůči zajatým ženám chápalo nejen jako právo bojovníků, ale také jako nástroj vyvolávání hrůzy nebo záměrného ponížení druhé strany.
Ovšem zatímco zločiny ISIS nikdo nezpochybňoval, přeživší izraelské oběti se krátce po 7. říjnu musely vyrovnat nejen s traumaty a zdravotními následky, ale i s výsměchem na sociálních sítích a také odmítáním uznat, že k těmto zločinům vůbec došlo.
Týkalo se to i mezinárodních ženských organizací nebo OSN. Například výbor OSN zabývající se právy a rovností žen vydal stanovisko odsuzující útoky proti izraelským ženám až po osmi týdnech a krátce poté je opět smazal. Jedna americká kongresmanka na dotaz CNN uvedla, že takové věci se ve válce stávají.
Nezájem
I proto vznikl zmíněný dokument izraelských krizových center, který má doložit vše, co se podle jeho autorů stalo. Důvod k popíračství může vězet v přesvědčení, že uznání zločinů proti ženám ze 7. října by nevhodně narušilo zavedené rozdělení rolí „pachatelů“ a „obětí“.
Paradoxní je, že své zločiny členové Hamásu sami natáčeli a vysílali, a představitelé hnutí výslovně uvedli, že podobný vpád do Izraele hodlají zopakovat.
Čtěte také
K popíračkám zločinů proti izraelským ženám patří mimo jiné Reem Amsalemová, zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách a dívkách. Tato expertka Spojených národů se podílela na vypracování jiné zprávy, která prý dokumentuje porušování lidských práv palestinských žen a dívek ze strany izraelské armády, včetně nejméně dvou znásilnění.
Tato zpráva OSN byla zveřejněna těsně před publikací izraelské zprávy, a tak informace o násilí ze 7. října proti Izraelkám možná zůstane opět mimo hlavní pozornost.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
