Hana Hosnedlová: MDŽ

8. březen 2024

MDŽ čili Mezinárodní den žen se za předchozího režimu slavíval celoplošně a mohutně. Od ROH jsme pravidelně dostávaly kytku, bonboniéru anebo kazetu s mýdly. Některé podniky připravovaly pro své ženské osazenstvo hudební vystoupení, estrády nebo podnikové večírky s tancem.

Skutečností je, že intenzivnějšímu slavení se většinou věnovali spíše muži než ženy, které – co si budeme povídat – nemohly své rodinné povinnosti jen tak nechat plavat. Ale občas to i oslavenkyně poněkud přepískly. Jako třeba ona maminka, kterou jsem jednoho 8. března našla ležící v záhonu růží na cestičce ke dveřím mateřské školky.

Děti ve školách a na kroužcích pilně vyráběly různá přáníčka a drobné dárečky, což bylo dojemné a milé. Ale díky tomu, že bylo MDŽ intenzivně propagováno předchozím režimem, bylo orazítkováno coby komunistický svátek. Ovšem pozor! Den žen přišel do Evropy přes oceán, z Ameriky.     

Nicméně listopadový samet MDŽ jaksi v tichosti smetl a jen málokdo jej dnes slaví. Moje děti ještě ze setrvačnosti pár let nosily kytičku nebo bonboniéru, občas nějaký kamarád pošle přáníčko, ale v podstatě MDŽ jaksi zapadlo.

Upjali jsme se víc ke květnovému Svátku matek. Ten jsme slavívali i v minulosti, takže pro nás nic nového. Ale popravdě mi sem tam ten březnový svátek, věnovaný ženám všech věkových kategorií, trochu chybí... 

autor: Hana Hosnedlová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související