Filmy roku 1968

Film o svobodě, kterou rozdrtily tanky. Český rozhlas v Karlových Varech promítl Oratorium pro Prahu

2. červenec 2018
Předchozí díl
Následující díl

Poprvé se v karlovarském Letním kině uskutečnil samostatný program, Den s Českým rozhlasem. 2. července se tu připomínalo 50. výročí Pražského jara i následující srpnové okupace. Promítali jsme unikátní dokument z roku 1968 Oratorio for Prague (Oratorium pro Prahu). Film dosud nebyl v distribuci ani ho nevysílala žádná televize.

„Když jsem projížděl do dvora a do garáží, tak před vchodem byli přikrytí československou vlajkou první dva zastřelení lidé,“ vzpomínal před pěti lety režisér filmu Jan Němec.

Tehdy si říkal, že na Západě musí vědět, co se děje – lidé po vojácích nehází bomby, nestřílejí, za to oni masakrují civilní obyvatelstvo. Jen Němec ale nebyl jediný, kdo natočil profesionální záběry prvních hodin invaze, dokázal je ale dovézt velmi rychle za hranice – do Vídně.

„Pamatuji si, že jsem vezl zvukové pásy přes Slovensko, aby to nebylo nápadné,“ říká Peter Hledík, který při natáčení v pražských ulicích Janu Němcovi asistoval.

Oratorium pro Prahu se v Československu ani v Česku nikdy nedostalo do distribuce, žádné kino ho proto dosud nepromítalo. Jde o baladický černobílý snímek o svobodě, kterou rozdrtí okupační armáda, hudbu složil Ladislav Štaidl. Promítat se bude 2. července v Letním kině v Karlových Varech.

Dokument se původně jmenoval Horké letní týdny v Praze a zachycoval Pražské jaro. Měl amerického producenta a tvůrci film dokončili 20. srpna. Celý scénář filmu ale změnila invaze, filmaři přidali záběry okupované Prahy a vznikl dokument, který se v Československu nikdy nepromítal.

„Jenom u příležitosti nějakých přehlídek Jana Němce, na letní škole, legálně se promítal tenkrát v New Yorku s Formanovým filmem Hoří má panenko,“ připomíná filmový historik Jan Bernard.

autoři: Ľubomír Smatana , prh
Spustit audio

Související