Ekologická katastrofa po zničení Kachovky: Černé moře se mění ve skládku olejů, maziv, odpadků a ve zvířecí hřbitov

17. červen 2023

Odpálení Kachovské přehrady představuje lidskou a ekologickou katastrofu pro Ukrajinu i celý svět. Voda zatopila farmy, čerpací stanice, zbrojnice, domy, železniční tratě i lesy a vyplavila miny a odpadní látky. Ve valící se vodě jsou pesticidy, chemikálie, ropa, mrtvá zvířata, a dokonce i sněť slezinná z hřbitovů. V zoologické zahradě ve městě Nová Kachovka, kterou kontrolují Rusové, se utopily tisíce zvířat, píše americký server Slate.

Záporožské jaderné elektrárně mohou chybět nejen záložní zdroje vody, ale i kvalifikovaní pracovníci. Voda z Kachovky také roznesla odpadky po celé východní Evropě. Do Dněpru a s ním do Černého moře natečou také splaveniny.

Voda zničila přes 10 tisíc hektarů zemědělské půdy, včetně té ruské.

Prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden varoval, že bylo vyplaveno až 150 tun strojních olejů, které Záporožská elektrárna používá do svých motorů.

Čtěte také

Navíc by z jejího areálu mohlo uniknout i 300 tun maziv, což by mělo hrůzostrašné následky pro Černé moře, které se podle ukrajinské vlády rychle proměňuje ve „skládku odpadků a zvířecí hřbitov“.

Voda z Kachovky podmáčela přes 50 tisíc hektarů lesa, takže mohou uhynout desetitisíce ptáků a dalších živočichů. V Černém moři také leknou sladkovodní ryby z Dněpru.

Podle ukrajinského ministerstva zemědělství voda zničila i přes 10 tisíc hektarů zemědělské půdy. Utrpěla také pole okupovaná Ruskem; voda smetla úrodu i dobytek na obou stranách.

Výpadek produkce obilí i olejnin

Záplavy neušetřily na Ukrajině prakticky nic – ani národní parky, měkkýše, vodní rostliny, půdu, kterou valící se voda zasoluje, ani savce závislé na Dněpru.

Ukrajinští ochránci přírody varují, že pustinu, kterou po sobě katastrofa zanechala, mohou brzy zaplavit invazní druhy. Podle odhadů ministerstva zemědělství se bude muset zastavit produkce na skoro půl milionu hektarech obdělávané plochy.

Kachovská přehrada

Přehradní nádrž se bude muset znovu zkultivovat, aby se neproměnila v jedovatý prach, který vzniká z pesticidů, které pronikají z obdělávaných ploch na dno nádrže a usazují se tam. Podle ministerstva tak může dojít k výpadku produkce obilovin a olejnin v hodnotě až půldruhé miliardy dolarů.

Poškození ukrajinského průmyslu a zemědělství bude mít dopad na celý svět. Černé moře, které je už teď nejvíc znečištěnou vodní plochou v Evropě, má obrovský význam i pro Bulharsko, Rumunsko, Turecko a Gruzii.

Zrychlené znečištění moře poškodí všechny. Panují obavy, že katastrofa naruší ukrajinský vývoz potravin. Podle ministerstva zemědělství postihne protržená přehrada nejvíc oblasti Chersonu, Záporoží a Dněpru, ze kterých putuje většina zemědělské produkce na export.

Čtěte také

Tyto oblasti totiž vytvářejí až 12 procent veškeré zemědělské produkce Ukrajiny, zejména zeleniny a ječmene.

Nejistou budoucnost mají i další odvětví. Největší výrobce oceli v zemi zastavil výrobu, aby snížil potřebu vody.

Záplavy přerušily důležité potrubí s čpavkem, které vede podél Kachovky, což omezí ukrajinský vývoz hnojiv a obilí. Mimo provoz se ocitla i řada obchodních přístavů na Dněpru, kudy projížděly lodě vyvážející zemědělské plodiny a stavební materiál.

Napravit tuto spoušť bude trvat mnoho let a něco se možná nepodaří nikdy. Zemědělská půda se kvůli nedostatku vody a usazeninám začala drolit a možná už nikdy nebude mít dřívější bohaté výnosy.

Mnoho let také potrvá obnova živočišných a rostlinných druhů, pokud ty nejohroženější zcela nevyhynou. Nějakou dobu se neobnoví ani města a vesnice, které byly na Kachovce a Dněpru závislé, varuje server.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.

Spustit audio

Související