Bude hmyz součástí našeho jídelníčku?

Je libo křupavé kobylky či červí toasty? Podle vědců by lahůdky z hmyzu mohly nahradit v naší stravě množství masa, protože chov hospodářských zvířat není k naší planetě právě šetrný. V tomto ohledu si hmyz vede mnohem lépe.

Podle OSN je chov hospodářských zvířat zodpovědný za zhruba osmnáct procent celosvětové produkce skleníkových plynů. Spotřeba masa navíc stále roste a podle některých expertů je načase hledat jeho alternativy. Čím ho ale nahradit, pokud se nechceme vzdát své denní dávky proteinů? Řešením by mohl být hmyz, jehož chov je podle některých dosavadních průzkumů k životnímu prostředí výrazně šetrnější.

A přestože s ním Evropa zatím spíše experimentuje, přibývá start-upů, které výrobky z hmyzu nabízejí. Tématu se věnoval nedávný pořad Českého rozhlasu Plus.

Zatímco v Evropě může být přítomnost brouka na talíři důvodem k zavolání hygieniků, v jiných částech světa je hmyz běžnou součástí kultury stravování. Například v Thajsku. „Podle OSN je v Thajsku až dvacet tisíc hmyzích farem,“ říká Radek Hušek, spolumajitel thajské cvrččí farmy a také spoluzakladatel start-upu SENS Foods, který vyrábí produkty z cvrččí mouky. K myšlence zpracovávat hmyz do lidské potravy Radka a jeho kamaráda inspirovala publikace Edible insect - future prospect, kterou v roce 2013 vydala Organizace pro výživu a zemědělství OSN.

Potřebujeme více dat

Hmyz přitom vyzdvihuje nejen jako zdravý zdroj bílkovin, ale také jako zdroj potravy, který je k životnímu prostředí a klimatu šetrnější než tradiční chov skotu, prasat nebo drůbeže. „Na jedno kilo cvrčků je na rozdíl od krav potřeba dvanáctkrát méně krmiva, a přitom se vyprodukuje stokrát méně skleníkových plynů. Tak jsem si říkal, proč u nás není žádný výrobek z hmyzu,“ popisuje Hušek, kterého od výroby energetických tyčinek z cvrččí mouky neodradila ani nedůvěra Evropanů, ani chybějící legislativa. „Když jsme v roce 2016 začínali, stál hmyz jako lidská potrava mimo regulace EU. Legislativa se ale naštěstí mění. Česká republika je dokonce jednou z předních zemí, které si pomocí vlastní legislativy zlegalizovaly několik druhů hmyzu. “

Některé výzkumy se už otázkou tzv. udržitelnosti farmaření hmyzu pro lidskou spotřebu zabývaly a přinesly také první pozitivní výsledky. Doktor Oliver Schluter, expert z Leibnizova institutu pro zemědělské inženýrství, zůstává ale zatím spíše skeptický: „Například otázka emisí zatím nebyla zcela prokázána. Naopak data o spotřebě vody ukazují, že ve srovnání se skotem je spotřeba vody u hmyzu výrazně nižší. Čísla vycházejí ze studie biologa Thorbena Graua a jeho kolegů. Porovnávali také potenciální dopad hmyzu na globální oteplování a prohlašují, že i zde si hmyz vede mnohem lépe než chov hospodářských zvířat. Můj názor ale je, že potřebujeme mnohem více dat.“ Podle Olivera Schlutera je navíc nezbytné vyřešit i etickou otázku zabíjení hmyzu nebo zdravotní a bezpečnostní rizika hmyzích farem. Další výzvou je snížení ceny cvrččí mouky. Sto gramů, na které je potřeba až tisíce šesti set cvrčků, se v současnosti vyrovná sto gramům sušeného hovězího.

Fuj faktor

Nadšenců, kteří na evropském trhu nabízejí potraviny z hmyzu, ale přibývá a zákazníci si k nim postupně hledají cestu. Německému start-upu Instinct pomáhají v popularizaci produktů i vědci. Právě ti by mohli benefity hmyzu jako potraviny budoucnosti potvrdit. „Pokud se prokáže, že dopad na životní prostředí je výrazně nižší než u jiných živočišných bílkovin, jsem si jistý, že produktů z hmyzu bude v obchodech přibývat, “ myslí si Oliver Schluter.

Jak ale překonat stereotypy a takzvaný „fuj “ faktor? Inspirovat bychom se mohli například v Dánsku. „Tam se spojily školy, firmy a vláda a opravdu se snaží udělat z hmyzu populární téma. A teď to opravdu téma je. Čelíme tomu, že musíme změnit naši lidskou stravu, abychom nezničili planetu,“ myslí si Radek Hušek. Zda se cvrčci, mouční červi a další malá stvoření opravdu stanou běžnou součástí našeho jídelníčku a částečně třeba i nahradí maso, ukáže ale až budoucnost.