Ambrose Bierce: Nebeský jezdec
Ambrose Gwinnett Bierce byl nesmírně zajímavou, ale také velmi rozporuplnou osobností americké žurnalistiky a literatury 19. století. Hned na počátku občanské války v roce 1861 vstoupil do federální armády. Bohaté zkušenosti a zážitky z války mu poskytly materiál pro celou řadu výborných povídek. Povídka Nebeský jezdec z roku 1891 se odehrává v době války Severu proti Jihu. Jejím námětem není popis krvavé bitvy, ale soukromá tragedie rodiny, kterou konflikt rozdělil.
Ambrose Gwinnett Bierce se narodil roku 1842 ve státě Ohio. Jeho rodiče nebyli zámožní ale velmi sčetlí a synovi vštípili lásku ke knihám a psaní. Dětí měli 13 a všem dali jména začínající písmenem „A“. Když mu bylo 15, odešel Ambrose z domu a stal se učněm v jednom malém deníku. Hned na počátku občanské války vstoupil do federální armády. V následujících čtyřech letech se zúčastnil mnoha bitev a byl pověřen vytvářením strategických topografických map.
V roce 1867, když mu bylo 24 let, si prý hodil mincí, aby došel k rozhodnutí, zda má zůstat v armádě nebo se věnovat novinařině. Los padl na druhou volbu. Usadil se v San Francisku a brzy se stal proslulým díky svému kousavému humoru a satirickým útokům na veřejné osoby. Jeho sloupky se těšily velké popularitě, ale samozřejmě byl také vystaven ostré kritice a projevům nenávisti. Neustále u sebe nosil zbraň a nejlepší ochranou mu byla pověst střelce, který nikdy nemine.
Jednou ze dvou velkých záhad obklopujících tohoto „smějícího se ďábla“ bylo, jak se mu podařilo postupně získat čtyři významné zaměstnavatele, včetně tiskového magnáta Williama Randolpha Hearsta, kteří mu v psaní nechávali zcela volnou ruku a když ho jeho sžíravé satirické útoky dostaly do problémů, postavili se za něho. Tou druhou bylo jeho tajemné zmizení koncem roku 1913. Tehdy, již jako sedmdesátník, se rozhodl znovu navštívit bývalá bojiště občanské války. V prosinci přešel hranici do Mexika zmítaného revolucí. Poté se beze stopy ztratil. Jeho, patrně naplánované zmizení, se stalo jedním z nejslavnějších v americké literární historii.
Snad nejznámější a nejvíce citované dílo Ambrose Bierce je satirický Ďáblův slovník (The Devil´s Dictionary) , určený, jak praví autor, „těm osvíceným duším, které dávají přednost suchému vínu před sladkým, rozumu před citem, vtipu před humorem a čisté angličtině před hantýrkou“. Obsahuje vtipné, někdy sarkastické definice anglických slov, kterými se autor vysmívá nic neříkajícímu žargonu politiků své doby.
Zde je malý výběr: Blahopřání = zdvořile vyjádřená závist Diskuse = způsob jak utvrdit jiné lidi v jejich omylech Hlava = část lidského těla, která má na starosti části ostatní. V některých zemích je zvykem ji odstraňovat a v mnohých toto umění dovedli k absolutní dokonalosti. Omluvit se = položit základy příštím proviněním Přepracování= nebezpečná choroba postihující vysoké státní úředníky, kteří mají chut´ jít na ryby Vzdělanost = prach smetený z knih do prázdné lebky Zdvořilost = nejpřijatelnější forma pokrytectví Zbabělec = člověk, který v případě nebezpečí myslí nohama.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.