50 let od přistání na Měsíci

Jako puškou na zajíce. V soupeření o Měsíc Američané dlouhou dobu zaostávali

Přesně před padesáti lety byli už několik dnů tři američtí astronauti na cestě k Měsíci. Dva z nich poté vystoupili na povrch. Ještě o pár let dřív si ale Američané ve vesmírném soupeření se Sověty tak dobře nevedli…

Po proslovu J. F. Kennedyho z května 1961 nabral americký kosmický program Apollo jasný směr k Měsíci. S lidskou posádkou. Amerika měla co dohánět. Pamatovala si totiž jeden z největších sovětských vesmírných úspěchů, a to vyslání první sovětské rakety na Měsíc. K tomu došlo v září 1959.

Jako střílet zajíce

Ještě mezi srpnem 1958 a zářím 1959 se přitom ani pěti americkým pioneerům, ani ruským raketám nepodařilo na Měsíc doletět. Kvůli technickým potížím. 

„Problém zasáhnout Měsíc vypadá tak, jako byste chtěli zastřelit zajíce, který utíká. Přitom fouká vítr a vy na něj střílíte, zatímco sedíte na kolotoči, který uhání na expresu,“ prohlásil profesor Jiří Mrázek z Akademie věd v září 1959.

Kde se vzal náš Měsíc

Náš Měsíc mohl být vytvořen jaderným výbuchem

Jak přišla Země k Měsíci? V porovnání s ní je veliký a těžký. Žádná jiná planeta Sluneční soustavy takovou oběžnici nemá.

Sověti o krok před Američany

Právě v září 1959 se poprvé podařil tvrdý dopad Luny 2 na povrch Měsíce. O jak významnou událost šlo, dokazuje i fakt, že se tehdy okamžitě rozjela série přímých přenosů – v té době velmi výjimečných.

O rok později, 20. dubna 1960, vznikla první fotka odvrácené strany Měsíce. Vyfotila ji Luna 3. Američané uskutečnili tvrdý dopad na Měsíc až v dubnu 1963. V roce 1966 došlo k prvním měkkým přistáním – nejprve se to podařilo Sovětům a záhy i Američanům. Američané tedy měli co dohánět…

autoři: Tomáš Černý , als
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.