Ze školky mě vyhodili už ve čtyřech letech, říká Michal Dlouhý

„Dítě musí mít určité předpoklady. Jednak musí být nezvladatelné, což jsem byl. Mě vyhodili ze školky už ve čtyřech letech. Takže mě maminka, protože doprovázela bráchu na natáčení, musela brát všude sebou. A jelikož jsem byl opravdu výrazný, tak si mě všímali asistenti režie a začali mě používat do projektů. Nemluvě o tom, že jsem byl blonďák modrooký a v té době se u nás hodně natáčeli filmy ze západního Německa. Byl jsem árijský typ, takže mě používali velmi často. Dá se říct, že jsem možná natočil nejvíce filmů pro Němce.“

Filmová i divadelní kariéra Michala Dlouhého je skutečně bohatá. Objevuje se například ve Švandově divadle, Rokoku, divadle ABC nebo v příbramském Divadle Antonína Dvořáka. Herectví ostatně odkoukával od svého bratra Vladimíra, ale jejich společná cesta nebyla jednoduchá. až v pozdější době.

„My jsme se k sobě s bráchou dostali vlastně dost pozdě, desetiletý rozdíl byl hodně velký, nemluvě o tom, že jsme oba byli vytížení tak, že jsme se doma skoro nepotkávali. Takže až když jsem dodělal konzervatoř, nějak jsme si uvědomili, že děláme stejnou práci a začali jsme i spolu občas dělat na některých projektech. I když ten největší boom přišel později, přišel bohužel až těsně před bratrovým koncem.“