Za svědky minulosti (7. díl - Vůně benzínu)
Prosklená budova Technického muzea Tatry Kopřivnice připomíná gigantické akvárium prozářené slunečními paprsky. V nehybném prostoru uvnitř průhledného hranolu se však neprohánějí duhové skaláry a neonky. Jako nádherní pestrobarevní brouci v něm polehávají mlčenliví plechoví oři, jimž vdechly život ruce dávných řemeslníků – kovářů, čalouníků, klempířů a natěračů.
Hned u vchodu nás vítá klenot tatrovácké historie – replika motorového veterána jménem Präsident. Toto auto (spíše vesnický kočár tažený místo koňmi prskajícím motorem) se zrodilo v samém závěru 19. století, kdy si ani největší snílkové nedovedli představit, že uplyne sotva jeden lidský život, a noha člověka se otiskne v měsíčním prachu. A že se potomkové motorového staříka budou počítat na desítky a stovky milionů.
Za svědky minulosti (6. díl - Hořící země)
Když jsem sestavoval seznam technických památek, kterým bych měl věnovat pozornost při výpravách za svědky minulosti, trošku jsem váhal, zda mezi ně zařadit, promiňte, hromadu kamení. Samozřejmě hromadu nikoliv obyčejnou, ale již od pohledu pěknou, pravidelného kuželového tvaru, stvořenou lidskou prací a hlavně neobyčejně velikánskou, vyšší než Cheopsova pyramida.
V útrobách Präsidenta už se skrývalo všechno, co bylo třeba ke zdolání prvních metrů na úžasné cestě do budoucnosti. Odpařovací karburátor, kapací mazání, ozubená kolečka, diferenciál, mohutný kloubový řetěz přenášející hnací sílu na přední nápravu, dokonce i nárazník, prý vůbec první v historii automobilismu, vykovaný vesnickým kovářem.
O tom, jak v těch dobách vypadaly zkušební jízdy automobilů, podal svědectví Josef Veřmiřovský, pozdější legendární závodník, který na vozech Tatra dosáhl vynikajících úspěchů.
„Když jsme se rozjeli, plašili se koně, neboť motor dělal velký hluk. Někdy to odnesla oj, vyvrácený povoz nebo splašený kůň. Starší lidé se křižovali: ´Ancikrist jede!´ Někteří házeli kamením a štvali na nás psy. Do výzbroje vozů patřily koše montované vedle řidičů, do nichž se dávaly hole, deštníky a biče na psy. Přejet psa jsme si ale nesměli dovolit. Šofér musel několikrát švihnout bičem, což obvykle zvíře odehnalo. Někdy ale následovala dohra u soudu.“
Přes tyhle „nemoci růstu“ zaznamenejme unikátní prvenství kopřivnické továrny. „Motorový kočár“ Präsident byl prvním středoevropským automobilem v historii, který byl vyráběn továrním způsobem.
Deset čtení na pokračování, které jsou návratem do světa zapomenutých technických památek, uvádí letos o prázdninách Český rozhlas Ostrava. Účinkuje autor Milan Švihálek v dramaturgii Evy Lenartové a v režii Simony Nyitrayové. Technicky na pořadu spolupracoval Marek Hoblík.
Související
-
Za svědky minulosti (5. díl - Stroje v ulicích)
Olomouc, Brno, Ostrava a Opava. To jsou cíle dalšího putování s Milanem Švihálkem Za svědky minulosti. Vrátíme se do 19. století a všímat si tentokrát budeme MHD.
-
Za svědky minulosti (4. díl - Větrní mohykáni)
První větrné mlýny vznikaly před třemi tisíci lety v Orientu. Nejstarší zpráva o existenci evropského mlýna poháněného větrem pochází z Anglie z roku 833.
-
Za svědky minulosti (3. díl - Venuše z krevele)
Tentokrát se dozvíme něco o lovcích mamutů a o historii ostravského hornictví. S publicistou a spisovatelem Milanem Švihálkem se vydáme na petřkovický Landek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
