Vysbíráme v lesích houby? Z houbaření je díky sdílení fotek na internetu soutěž, tvrdí etnolog

10. srpen 2017

V Česku se houbaření těší velké oblibě, za rok se v průměru vydáme do lesa dvacetkrát. Češi každoročně nasbírají přes 20 tisíc tun hub v hodnotě více než 2,5 miliardy korun. Vyplývá to ze zpráv ministerstva zemědělství o stavu lesa. Podle některých odborníků už jde ale o masovou záležitost, která přesahuje únosné meze a hrozí, že houby kvůli nadměrnému sběru porostou méně.

„Díky moderním technologiím se z houbaření stává soutěž, kdy už nejde o vlastní prožitek a lov beze zbraní, ale o veřejné sdílení a předhánění se v úlovcích. A je to postupně stále intenzivnější, protože lesy jsou přístupnější a snadno do nich zajedete autem,“ myslí si etnolog Jiří Woitsch.

Národní sport

Vinu dává i médiím, která v okurkové sezóně vyhlašují fotografické soutěže, kvůli nimž se lidé bezúčelně předhánějí v tom, kolik košů hub nasbírají. „Je otázka, zda má sběr tak obrovského množství pro toho jednotlivce smysl. Zda to není jen o touze se pochlubit na internetu,“ dodává.


V Británii se houby téměř nesbírají a když tam na ně vyrazí Češi nebo Poláci, tak to ve veřejnosti vzbuzuje pozdvižení. Těžko Brity přesvědčíte, že je houbaření normální, stejně jako by ho u nás bylo nemožné vykořenit.Jiří Woitsch

Zatímco v zahraničí je sběr hub často omezován, ať už co do množství nebo doby sběru hub, u nás nic takového nikdy neexistovalo, a to ani u jiných lesních plodů. Houby tu tradičně byly zpestřením jídelníčku, a to především pro chudší venkovské vrstvy. Masový sběr je podle Woitsche záležitostí 19. a hlavně 20. století, kdy se z houbaření stala volnočasová aktivita.

Česání hub

„Pokud se houby sbírají šetrně, tak by neměl být problém v jakémkoli množství. Je to jako když češeme ovoce. Tady ale jde o ničení biotopu, například kácením dřevin v nevhodnou dobu, a substrátu, což způsobuje chůze nebo rozrývání půdy,“ vysvětluje mykolog Jan Wipler.

Zpřísnil by především tresty za sběr chráněných hub, neznalost v tomto případě neomlouvá. Dále je třeba omezit kácení a zastavit úbytek lesů. „Za skutečné drancování považuji, když nádherné bučiny nahrazují smrky, jako se to děje například v Přírodním parku Chřiby po vrácení církevních lesů,“ tvrdí mykolog.

autor: rkr
Spustit audio