Vladislav Vančura: Marketa Lazarová
Námět k románu Marketa Lazarová nalezl Vančura v kronice svých předků, Vančurů z Řehnic, mezi nimiž byli ve středověku zbojníci a loupežníci. Strhující vyprávění o vášnivé lásce, která boří všechny konvence a společenské hranice, vyšlo v roce 1931 a bylo odměněno státní cenou za literaturu. Velice slavné je filmové zpracování v režii Františka Vláčila z roku 1967 s Magdou Vášáryovou v titulní roli, a vzniklo také několik dramatizací.
Vladislav Vančura se často nechával inspirovat skutečnými příběhy, událostmi, lidmi. Otec jeho přítele, spisovatele Karla Nového, se stal předobrazem Pekaře Jana Marhoula. Podnětem k Rozmarnému létu byla dřevěná zbraslavská plovárna a její majitel i návštěvníci. A v Rodině Horvatově zpodobnil členy své vlastní rodiny.
Na okamžik, kdy se nápad na román zrodil, vzpomíná ve svých memoárech Vančurova manželka Ludmila:
„Jak často maličkosti rozhodují o vzniku velkých věcí! Jak vlastně došlo k tomu, že před plánovaným románem o rodině Vančurů zaujal Vladislava nápad napsat příběh ze středověké historie svého rodu? Nepatrným bezprostředním podnětem k tomu, aby jednoho dne řekl, že napíše dobrodružný román o Vančurech z Řehnic, byla naše rozmluva při vycházce nad Zbraslaví k Baním. Přečetla jsem tehdy právě Wildovo „Strašidlo cantervillské“ a vyprávěla jsem mu o tom. Námět i jednotlivé scény ho náramně pobavily. A ještě než si sám knížku přečetl, ho napadlo, že napíše rytířský, loupežnický román. Vrátili jsme se domů a Vladislav zmizel ve své pracovně s novým plánem v hlavě. V mých vzpomínkách je období, kdy Vladislav psal Marketu, jedno z nejkrásnějších. Byl zamilován do těch Vančurů a nejvíc do Markety.“
Vladislav Vančura: Marketa Lazarová
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
