V Sils Maria se „...jižní světlo lomí o slavnostní vážnost hor“, pravil filozof Friedrich Nietzsche
V létě roku 1881 Friedrich Nietzsche náhodou objevil v údolí Innu, poblíž dvou jezer, obec Sils Maria, nejkrásnější místo v jednom z nejkrásnějších horských údolí světa, kde se „jižní světlo lomí o slavnostní vážnost hor“.
Poslouchejte ve Víkendových přílohách 18. dubna a 2. května 2020.
Nietzsche se už předtím do Horního Engadinu několikrát vypravil. Pobýval například v Marienbadu, navštívil Chur, Bad Ragaz. Na břehu Silvaplanského jezera u Sils Maria, na poloostrově Chasté, se nalézá mohutný žulový kámen pyramidovitého tvaru. Tady prý Nietzscheho napadla myšlenka o věčném návratu. Na počest tohoto nápadu byl tento kámen nazván Zarathustrovým kamenem.
Domek za jeden frank
Nietzsche opustil basilejskou universitu ze zdravotních důvodů, s penzí tři tisíce švýcarských franků ročně. Dům, v němž míval najatý pokoj, stojí trochu stranou od vesnice, ve stínu pod tmavým srázem.
„Byla to prostá světnice venkovského domu, který ležel tři minuty od silnice: Nietzsche si ji v sezoně pronajímal za frank denně,“ vzpomíná na svou návštěvu v Sils Maria Paul Deussen. „Zařízení bylo co nejjednodušší. Na jedné straně byly seřazeny jeho knihy, potom tu byl selský stůl s hrnečkem na kávu, skořápky od vajec, rukopisy, toaletní potřeby, páté přes deváté, a tento nepořádek pokračoval dál přes zouvák s botou až k neustlané posteli. Všechno ukazovalo na nedbalou posluhu a trpělivého, se vším smířeného pána.“
Filozof T. W. Adorno, který v 60. letech minulého století bydlel při návštěvě Sils Maria v luxusním hotelu Waldhaus, prohlásil: „Je vidět, s jakou důstojností mohl být člověk před osmdesáti lety chudý. Dnes, pokud by žil za podobných materiálních podmínek, byl by společensky znemožněn.“
Hotel překypující nostalgií a slávouVysokohorská vesnice Sils Maria se dnes proměnila v hojně navštěvované alpské středisko. Tuto slávu nemá na svědomí jen úchvatné údolí, ve kterém se nalézá, ale samozřejmě i Nietzscheho dům. Na návrší nad vesnicí Sils Maria byl v prvním desetiletí 20. století postaven už zmíněný hotel Waldhaus. Jeho autorem je architekt Karl Koller, autor slavného hotelu Kulm ve Svatém Mořici. Éru hotelů v „hradním“ stylu (můj hotel, můj hrad!) s cimbuřími a věžemi ve Švýcarsku zahájila stavba hotelu Gütsch (1883) v Lucernu, který tak trochu připomíná bavorský „pohádkový“ zámek Neuschwanstein.
Výčet slavných hostů je úctyhodný: Albert Einstein, C. G. Jung, Hermann Hesse, Otto Klemperer, Thomas Bernhard. Nostalgickou slávu těchto hotelů, ve kterých se dveře od pokojů ještě otevírají klíči a ne čipovými kartami a ve veřejných prostorech se nesmí telefonovat mobilem, nedávno posílil film „Grand Hotel Budapešť“ režiséra Wese Andersona o fiktivním hotelu, ve kterém pozorný divák nalezne stopy skutečného Waldhausu.
Hotel jako kulturní instituceV roce 1998 vyšla k devadesátinám hotelu Waldhaus kniha s příspěvky významných umělců, kteří využili služeb tohoto ubytovacího zařízení, Luka Bondyho, Clauda Chabrola, Alexandra Klugeho. K stému výročí hotelu připravil originální divadelní představení proslulý švýcarský režisér Christoph Marthaler. Herci představující skutečné hosty seděli v křeslech v jídelním salonu. Herci-hosté recitovali verše a občas usnuli. Střídání recitace a spánku nebylo samoúčelné, mělo svůj „marthalerovský“ rytmus. Nedávno režisér Olivier Assayas natočil s Juliette Binochovou film „Mraky nad Sils Maria“, jehož jedna scéna se odehrává ve Waldhausu. Některé švýcarské hotely, mezi něž patří i Waldhaus v Sils Maria, se staly svým způsobem kulturními institucemi.
V létě 2014 jsme s Eliškou Závodnou v Sils Maria na všech místech připomenutých v článku natáčeli reportáže, v hotelu Waldhaus se dvěma bratry Dittrichovými, současnými majiteli hotelu, potomky zakladatele hotelu v páté generaci, nebo kurátorem muzea filozofa Friedricha Nietzscheho v Sils Maria. Ve dvou Víkendových přílohách stanice Vltava Sils Maria můžete navštívit s námi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
