Téměř třetina Američanů se v dohledné době očkovat nehodlá, všímá si The Washington Post
Už je jasné, že se Spojeným státům nepodaří splnit cíl prezidenta Joea Bidena, podle kterého mělo alespoň první dávku vakcíny proti covidu-19 dostat do 4. července 70 procent Američanů.
Čtěte také
Jak píše The Washington Post, Bílý dům si stanovil novou metu: zajistit, aby do stejného data absolvovalo alespoň první dávku očkování 70 procent dospělých nad 27 let.
Ukazuje se totiž, že mladší populace s vakcinací otálí a nedaří se ji přesvědčit ani nejrůznějšími propagačními akcemi.
Z průzkumů vyplývá, že se téměř třetina Američanů nehodlá v dohledné době očkovat. Jako důvod nejčastěji uvádějí přesvědčení, že se riziko nákazy přeceňuje nebo informace, podle kterých si lidé, kteří onemocnění prodělali, zachovávají určitou míru imunity.
Bílý dům odmítl, že by nesplnění Bidenova cíle mělo větší význam. Podle Washington Postu se teď vláda zaměřuje na řešení regionálních rozdílů v tempu očkování a ukončení pandemie doma i v zahraničí.
Milost pro Katalánce
Španělská vláda omilostnila devět katalánských politiků a aktivistů, kteří si odpykávají mnohaleté tresty za uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017.
Čtěte také
„Rozhodnutí padlo z potřeby obnovit společné soužití,“ cituje deník El Pais španělského premiéra Pedra Sancheze. List považuje toto rozhodnutí za nejkomplikovanější a nejriskantnější, které dosud Sanchez udělal. Už teď si vybírá svou daň tím, že rozděluje voliče premiérovy socialistické dělnické strany.
Katalánské hnutí za nezávislost má za to, že milost je výsledkem mezinárodního tlaku na španělskou vládu. Parlamentní shromáždění Rady Evropy v pondělí schválilo rezoluci, ve které vyzvalo k omilostnění politiků odsouzených za podíl na organizování referenda.
El País dodává, že se vládní rozhodnutí nesetkalo s pochopením španělských státních zástupců ani Nejvyššího soudu, což prý naznačuje, že jde zejména o politické rozhodnutí.
Úklid Jadranu a tuny odpadků
Při čtyřdenní ekologické akci chorvatští potápěči vytáhli ze dna jaderského moře kolem ostrova Lastovo pět tun odpadu, píše Slobodna Dalmacija. Mezi nejbizarnější úlovky patří velká plechová popelnice na směsný odpad. Nejpočetnějším druhem smetí jsou pneumatiky, plasty všeho druhu, baterie, skleněné lahve a konzervy.
Čtěte také
Čistící akci na lastovském souostroví pravidelně organizuje chorvatské námořnictvo. Shodou okolností se ve stejném termínu odehrála podobná akce u ostrova Vis a to v režii místního potápěčského klubu.
Moře tam vydalo neuvěřitelných 15 tun odpadu, zejména kovových součástí lodí, kanalizačních rour a stavebního odpadu. Ve vodách kolem Visu uklízelo přes 60 potápěčů, kteří dohromady strávili ve vodě víc než 600 hodin.
Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.
Související
-
Autem z Prahy do Záhřebu. Co vás po cestě čeká a kde je lepší naplánovat si chvíli pauzu?
Reportér Pavel Novák se vydal autem z Prahy do Záhřebu. Poslechněte si časový itinerář i zkušenosti s tím, na kterých hranicích čekají kontroly.
-
Na Jadran za delfíny skákavými
Delfín skákavý je na Jadranu ohrožený druh. Prchá před turismem, před loděmi, před hlukem. Nenávidí jej někteří rybáři, protože se s delfíny nechtějí dělit o svůj ú...
-
Lastovo - odlehlý ráj uprostřed Jadranu
Lastovski poklad - to je přehlídka masek, barev a folkloru. I když je karneval v zimě, místní se rozhodli ho pořádat i v létě uprostřed turistické sezony. Na Lastov...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.