Ruské divadlo politické metafory. Co dnes znamená být angažovaným ruským divadelníkem?

10. leden 2020

Jak vymezit v kontextu ruské divadelní sítě těžko definovatelný pojem „politické divadlo“ a proč jsou někteří divadelníci trnem v patě současné ruské vlády? O těchto i dalších tématech v pořadu promluví teatroložka a divadelní publicistka Marcela Magdová. Řeč bude také o jedné z nejvýraznějších tvůrčích osobností současného ruského divadla, a tedy Kirillu Serebrenikovi.

„V ruské divadelní krajině od roku 2014 začalo přituhovat“, napsala pro slovenský divadelní časopis KoD divadelní publicistika a teatroložka Marcela Magdová, která se dlouhodobě zabývá současným ruským divadlem a dramatikou. Neunikly ji proto také soudní kauzy posledních několika let, které se týkaly některých ruských divadelních souborů a osobností. Ruskou scénu nelze snadno rozdělit na oficiální a neoficiální, potažmo undergroundovou. Nicméně podle Marcely Magdové existuje takzvaný kánon velkých ruských divadelních scén, v Rusku uznávaných, které se nacházejí v Petrohradu a Moskvě a mezi nimiž nemůže chybět ani legendární MCHAT.

Divadlem proti establishmentu

„Moskevské umělecké divadlo vedl od roku 2000 do roku 2018, tedy své smrti, herec, režisér a producent Oleg Tabakov. A právě Oleg Tabakov tuto poměrně zkostnatělou scénu otevřel novým režisérům a novým dramatům. V Moskevském uměleckém divadle mimo jiné během působení Olega Tabakova jedenáctkrát režíroval i Kirill Serebrenikov. Byl to právě MCHAT který dal tomuto režisérovi první velkou příležitost a díky kterému se v ruském divadle etabloval, “ říká Marcela Magdová.

Divadelní režisér a pedagog Oleg Tabakov

V kontrastu proti těmto velkým scénám v Moskvě působí dvě divadla, která se svou dramaturgií i svou občanskou angažovaností od těch ostatních liší. Jsou jimi Teatr.doc a Gogolovo centrum. Tato divadla musí několik posledních let čelit tlaku ze strany ruských vládních orgánů.  

Marcela Magdová k tomu dodává: „Teatr.doc i Gogolovo centrum mají dočinění s něčím, co bychom mohli označit za angažované nebo „politické“ divadlo. Tradice politického divadla v Rusku není tak markantní jako třeba v německojazyčných zemích. V Rusku spíše existuje divadlo politické metafory nebo narážky, tedy nějakého podtextu, kterému diváci rozumějí. Současnou ruskou vládu tyto scény provokují svým repertoárem, svými pozicemi, uměleckými i občanskými, čímž narážím na osobnost Kirilla Serebrenikova, který otevřeně hlásí své postoje, například to, že se staví proti zákonu diskriminujícímu LGBT komunitu a otevřeně vyjadřuje svou nevoli s Putinovým režimem.“

03703171.jpeg

Novodobý Mučedník

S dílem Kirilla Serebrenikova jsme se v České republice mohli setkat v roce 2012. Na mezinárodním festivalu Divadlo v Plzni hostovalo divadlo Sedmé Nebe s inscenací Parchanti a to v roce 2012. Inscenaci režíroval právě Kirill Serebrenikov. V roce 2016 přivezl do Plzně se souborem Gogolova centra inscenaci Mučedník podle textu Maria von Mayenburga. Hlavním hrdinou je středoškolský student, který se stane fanatickým vykladačem bible a nutí své okolí, aby se podřídilo přísným mravním pravidlům. K prosazení své víry je ochoten použít jakýchkoli prostředků. Původní předlohu režisér zasadil do současného Ruska, příběh tak nabyl velmi aktuálních rozměrů. I když je Kirill Serebrenikov dlouholetým kritikem korupce, byrokracie i ruského vedení, v roce 2016 v Plzni o sobě ještě prohlašoval, že není tvůrcem politického divadla.

03703163.jpeg

Ne, já se o politiku nezajímám. I když divadlo je v jistém smyslu politika. V Rusku ale není žádná politika nebo v každém případě mě nezajímá. Mě zajímá umění, divadlo. Samozřejmě nezastírám svoje názory.
Kirill Sereebrenikov

V roce 2017 byl Kirill Serebrenikov zadržen za údajnou zpronevěru více než sta milionů rublů určených na dotaci pro jeho divadlo. Kirill Serebrennikov se ke zpronevěře nepřiznal a obvinění považoval za politicky motivované. Soud mu poté nařídil domácí vězení. Své nařízení zrušil až v dubnu roku 2019. Kritik korupce, byrokracie i ruského vedení Kirill Serebrenikov je ale se svými spolupracovníky stále obviněn, že zpronevěřil až 133 milionů rublů (skoro 47 milionů Kč). V případě odsouzení mu hrozí až deset let vězení. Soud mu nařídil, aby neopouštěl Rusko. Kiril Serebrenikov nadále vede jako umělecký šéf Gogolovo centrum.

Čtěte také

Právo na svobodné umělecké vyjádření

První inscenací, kterou Kirill Sereebrenikov po svém propuštění z domácího vězení dokončil, byl titul Outside. Nechal se inspirovat dílem i životem čínského fotografa, básníka a také disidenta Rena Hanga, který spáchal sebevraždu v pouhých 29 letech. Ve světě proslul fotografiemi obnažených těl, městských scenérií, ale také stylizovaných snových krajin. Zvláště fotografie nahých těl vyvolávaly v Číně plné cenzury řadu kontroverzí. Byl několikrát zatčen. Život a dílo tohoto umělce se dotkly právě Kirilla Serebrennikova, který ve svém díle také zkoumá téma identity, sexuality a práva na svobodné umělecké vyjádření.

Z inscenace Outside Kirilla Serebrennikova

Hudbu k této inscenaci složil dlouholetý a blízký spolupracovník Kirilla Serebrennikova Ilja Demutsky, kterého se osobní příběh Rena Hanga silně dotkl: „Dotkl se mě proto, že se týká svobody – svobody v umění a svobody obecně. To je podle mě klíčové téma, o kterém v inscenaci diskutují obě postavy, tedy postava představující Kirilla Serebrennikova a postava Rena Hanga. Musíme si uvědomit, že téma svobody se týká nás všech, není to jen otázka Ruska nebo Číny. Jenomže v případě Ruska a Číny má svoboda trochu jiné vymezení, trochu jiné hranice, než třeba u vás v České republice."

Spustit audio