Putin chtěl, aby v roce 2016 vyhrál volby Trump. The Guardian píše o tajném dokumentu, který unikl z Kremlu

16. červenec 2021

Vladimir Putin měl osobně schválit operaci tajných služeb, která v roce 2016 pomohla Donaldu Trumpovi ke zvolení, píše The Guardian. Podle deníku to vyplývá z dokumentů, které unikly z Kremlu. Píše se v nich o schůzce ruské bezpečnostní národní rady z konce ledna 2016. Její účastníci včetně Putina se měli shodnout na tom, že pokud v Bílém domě usedne Trump, pomůže to v dosažení jejich strategických cílů. Těmi měly být sociální nepokoje a oslabení pozice amerického prezidenta.

Tři ruské tajné služby dostaly rozkaz, aby našly způsob, jak Trumpa ve volbách podpořit – alespoň o tom se píše v uniklém kremelském dokumentu, který má dokonce i Putinův podpis. Nezávislí odborníci oslovení listem The Guardian mají za to, že nejde o podvrh, a to přesto, že jsou podobné úniky z Kremlu vzácné.

Čtěte také

List oslovil i ruské úřady a podle mluvčího prezidenta Dmitrije Peskova je nesmysl, že by si ruští lídři odsouhlasili podporu Trumpa. Ve zprávě, která ho charakterizuje jako impulzivního, labilního jedince, který trpí komplexem méněcennosti, nicméně stojí, že je to z pohledu Kremlu nejperspektivnější kandidát na funkci prezidenta Spojených států. A odkazuje na potenciálně kompromitující materiály nasbírané během dřívějších Trumpových cest do Ruska.

Schůzka vysoce postavených ruských představitelů se podle listu bez pochyb odehrála – jsou z ní oficiální fotografie a podle Kremlu se na ní mělo diskutovat o ekonomických záležitostech. Dokument, který měl britský list možnost prozkoumat, naznačuje, že skutečným důvodem setkání byly tajné návrhy Putinových analytiků, které reagovaly na protiruské americké sankce.

V Chorvatsku roste počet nakažených

Chorvatské pobřeží na unijním cestovatelském semaforu „zoranžovělo“, píše server Index. Právě stanovisko Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí hraje velkou roli v tom, jak jednotlivé členské státy stanovují opatření související s cestami do zahraničí.

Čtěte také

Chorvatští poskytovatelé ubytování a služeb to vědí a okamžitě se obrátily na vládu, aby zasáhla.

Dalo se to čekat, řekl serveru Index šéf chorvatské turistické asociace Veljko Ostojić. Přeřazení do oranžové kategorie je podle něj jasné upozornění, že by letní sezóna pro Chorvaty mohla skočit tak rychle, jak začala, pokud se tedy počty nakažených nezačnou snižovat.

Je si toho vědoma i ministryně pro turismus Nikolina Brnjac, která apelovala na obyvatele i zaměstnance v cestovním ruchu, aby se chovali zodpovědně a dodržovali protiepidemická opatření. Chorvatské úřady ale nečekají, že jiné země v této situaci nějak zásadně zpřísní pravidla pro cestování na Jadran.

Kompenzace po Hirošimě

Tři čtvrtě století po svržení atomové bomby na Hirošimu rozhodly japonské soudy o kompenzacích pro skupinu seniorů, kteří byli tehdy vystaveni radioaktivnímu spadu, píše deník The Times.

Čtěte také

Žalující jsou přitom ve věku 76 až 97 let. Díky rozsudku teď mají nárok na doživotní penzi a nemusí platit za zdravotní péči spojenou s řadou onemocnění, a to včetně rakoviny.

Japonci, kteří se státem dlouhá léta soudili, poukazovali na to, že vláda od poloviny 70. let přiznávala statut obětí následků dopadu atomové bomby jen lidem žijícím v poměrně úzce vymezeném pásu kolem epicentra výbuchu. Vrchní soudce teď prohlásil, že se nedá vyloučit negativní vliv radioaktivního spadu na jejich zdraví, protože jim mohla poškodit zdraví třeba konzumace zeleniny a ovoce, které tehdy zalil radioaktivní déšť, upřesňuje deník.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.

autoři: Tea Veseláková , lup
Spustit audio

Související