Pandemie v Rusku by se mohla vyvíjet podle španělského scénáře. I to zaznělo na zasedání vlády, zjistil komentátor Dvořák
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý předsedal schůzi vlády, která jednala o dalších opatřeních v boji s novým typem koronaviru. Jednal i s moskevským primátorem Sergejem Sobjaninem o protiepidemických opatřeních hlavního města a osobně se zajel podívat do dvou nových moskevských nemocnic.
„Z toho, co jsem zjistil z agentur i internetu, je zajímavé, že Vladimir Vladimirovič mluvil hlavně o ekonomických souvislostech. Třeba že výkon ekonomiky klesá po celém světě, a že je s tím třeba počítat,“ říká na Plusu komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
„Je jasné, že ví, o čem mluví, protože světový pokles všech ekonomik může Rusko zasáhnout daleko víc než nedávné snížení cen ropy po rusko-saúdskoarabské válce z 8. března.“
Španělský scénář?
V tuto chvíli je koronavirem nakaženo 495 lidí, „a to je na největší zemi světa opravdu málo. Ozvala se tam ale zajímavá informace, že by se situace v Rusku mohla vyvíjet podle španělského scénáře, což je samozřejmě velmi neblahá zpráva,“ dodává.
Sociální sítě teď zaplavila fotografie Putina ve žlutém obleku, který podle komentátora vypadá jako kosmonaut. Je to snímek z prezidentovy kontroly moskevské nemocnice, kde je necelých 200 lůžek pro nemocné. Mají Rusové ale o pandemii vůbec nějaké informace? O svobodné informovanosti asi nemůže být řeč.
„To je velký problém. Nejde ani tak o metropoli, kde je teď zhruba polovina přiznaného množství nakažených, ale v regionech není sledování zdravotní situace obyvatelstva na stejné úrovni jako v Moskvě nebo Petrohradu. Takže ke svodu čísla zkreslovat přibývá i to, že ne všechna místa jsou na epidemii připravena stejně. Možná, že v tomto smyslu je tam situace horší než jinde.“
Solidarita s Itálií?
Rusko přitom obletěla zpráva, podle které země vyslala do nejvíc postižené Itálie osm týmů vojenských lékařů.
„Na jedné straně to demonstruje schopnost být solidární s takto postiženými regiony,… hlavně na sociálních sítích se ale objevily úvahy v tom smyslu: Ne, že bychom nepomohli, to přece děláme vždy, ale pokud by na jednoho uzdraveného Itala, měli připadnout dva nebo tři nakažení Rusové, tak je otázka, jestli je rozumné takové odborníky vůbec pustit do světa,“ dodává Libor Dvořák.
Poslechněte si záznam rozhovoru v audioarchivu. Ptal se Jan Bumba.
Související
-
Libor Dvořák: Šíření koronaviru může ovlivnit přijetí změny ústavy v Rusku
Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že termín hlasování o ústavních změnách by z 22. dubna mohl být při nepříznivém vývoji koronavirové krize posunut na později.
-
Alexandr Mitrofanov: Rusko a koronavirus – od bagatelizace ke znepokojení
V době, kdy v Česku už byla zavedena první omezení v souvislosti s pandemií koronaviru, vládl v Rusku klid.
-
Koronavirus a fake news: Rusko často jen zesiluje už existující fámy, říká novinář Soukup
Stejně rychle jako koronavirus se šíří zprávy o něm, včetně těch falešných. Kdo a jaké fake news či poplašné zprávy o pandemii nemoci COVID-19 šíří?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
