Osudy herců ovlivňují filmy izraelského režiséra Gitaie – i to ukázal letošní Febiofest

9. říjen 2021

Dnes končí 28. ročník Mezinárodního filmového festivalu Febiofest, v jehož programu bývá každý rok i několik filmů s náboženskou tematikou a také snímky izraelské. Ke dvěma z nich festival pozval i zajímavé zahraniční hosty.

Festival Febiofest letos představil tři filmy z izraelské produkce. Jeden z nich – Lajla v Haifě je součástí trojice filmů režiséra Amose Gitaie, které se zaměřují na setkávání lidí různých národů a náboženství v uzavřených prostorách. Na letošní Febiofest ho přijela představit scenáristka Marie Jose Sanselme.

„Film Lajla v Haifě, který se natáčel začátkem roku 2020, je druhým dílem trilogie s názvem Trilogie omezeného prostoru. Její první díl Tramvaj v Jeruzalémě vznikl v roce 2018 a je to příběh z cesty tramvají, která spojuje východní a západní část Jeruzaléma. Vypráví o náhodném setkání na trati této tramvaje ve velmi rozděleném městě. V druhém filmu Lajla v Haifě trávíme celou jednu noc v klubu, který skutečně existuje v průmyslové oblasti přístavu v Haifě. Jmenuje se klub Fatuš a založil ho palestinský majitel poté, co předchozí izraelská ministryně kultury zavřela jediné arabské divadlo v Haifě. Režisér Amos Gitai měl chuť natočit příběh o setkávání lidí všeho druhu – Židů, Arabů, homosexuálů i heterosexuálů, mužů i žen s různými identitami. A pak bude následovat třetí díl, který chceme natáčet příští rok a bude se odehrávat na poušti v Beer Ševě.“

Hlavním hrdinou filmu Lajla v Haifě je fotograf Gil, který má v klubu výstavu fotografií o izraelsko-palestinském konfliktu a před klubem je přepaden a zmlácen.

„Herec v hlavní roli fotografa, který má v klubu výstavu politických fotografií, se jmenuje Tsahi Halevi. Je to rockový muzikant a především hodně známý herec díky úspěšnému izraelskému seriálu Fauda, který vypráví příběh izraelského agenta během operace na palestinském okupovaném území – ten agent je hodně mužný mačo. Sám Tsahi Halevi mluví hebrejsky i arabsky a oženil se s Lucy Aharish, což je mladá moderátorka izraelské televize arabsko-palestinského původu. Vzali se před dvěma lety a po svatbě čelili velmi silným útokům, ona musela odejít z televize a režisér Amos chtěl, aby zkušenosti ze života herce Haleviho byly součástí scénáře filmu Lajla v Haifě. Režisér Gitai se hodně zajímá o životní osudy herců, které se stávají podhoubím scénářů.“

Herci ve filmech Amose Gitaie mají být sami sebou. To platí i o herečkách z filmu Lajla v Haifě.

„Ve filmu vystupuje vícero hereček, ale tři palestinské herečky mají velmi rozličné příběhy. Khawla Ibraheem je Drúzka z Golanských výšin, což je území okupované Izraelem od roku 1967. Je to mladá žena, která hodně hraje v divadle, ale nemá ani izraelské ani syrské doklady, pouze kartu od Spojených národů. Maria je arabská křesťanka z Haify, ale ve skutečnosti se ukázalo, že její babička je polská Židovka. A mladá Bahira Ablassi, která hraje ve filmu silnou temperamentní roli, pochází z Jaffy, vůbec není herečka, ale pracuje jako učitelka v mateřské školce. Vyrostla v Jaffě ve čtvrti plné násilí a film ukazuje její velký vztek.“

K filmům s náboženskou tematikou patřila na letošním Febiofestu také polská komedie Kolotoč marnosti. Dává nahlédnout do života oddané ctitelky Panny Marie, jejíž život až do jejích padesátých narozenin nenabízel příliš vzrušení. Slovo má režisérka Daria Woszek.

„Moje hlavní hrdinka je panna. Víte, pro mě je postava Panny Marie symbolem čistoty, panenství, a v polské katolické církvi někteří lidé považují Pannu Marii za první feministku. Takže jsem chtěla sledovat tuto rovinu. Moje hlavní postava není panna proto, že je chudinka nebo proto, že není sexy, ale protože to je její volba, ona je s tím úplně v pohodě a ve svém životě nic nepostrádá. Takže je to hodně feministický příběh.“

Komedie sleduje proměnu hlavní hrdinky v období menopauzy, kdy začíná objevovat své vlastní tělo.

„Když jste chlapec nebo muž, nemusíte přemýšlet, kdo doopravdy jste. Prostě děláte, co chcete. Ale když jste žena, tak jste dcera, matka, hrajete všechny tyto role. Moje máma mi říkala, že po menopauze se začínáte ptát sama sebe, kdo doopravdy jste, jaká jsou Vaše přání. To je hlavní myšlenka mého filmu – jak se sama cítíte bez toho, že byste hrála tyto role.“

Na Febiofestu měl také předpremiéru český film Kryštof, který diváky zavádí do Československa 50. let v době likvidace mužských řeholních řádů a do kin půjde od 21. října.

Spustit audio