Obyčejným věcem, i jen jejich stínům, dokázal fotograf Jaromír Funke dát avantgardní vzhled
V Leica Gallery Prague začala výstava nazvaná Avantgardní fotograf Jaromír Funke pořádaná u příležitosti významného výročí světově proslulého českého umělce. Kurátorsky ji připravil fotograf a pedagog Vladimír Birgus.
V srpnu 2016 uplynulo 120 let od narození světově proslulého českého fotografa, teoretika fotografie a pedagoga Jaromíra Funkeho, který žil mezi lety 1896 až 1945. Výstava se koncentruje na nejvýznamnější část jeho avantgardní tvorby, která už ve 20. letech minulého století dospěla k nejradikálnějším příkladům abstraktních tendencí s originálně zpracovanými motivy světla, světelných obrazů a průsvitnosti.
Výstava Avantgardní fotograf Jaromír Funke vznikla ve spolupráci s umělcovou dcerou, paní Miloslavou Rupešovou, a představuje vedle dobových originálů nejslavnějších fotografií rovněž práce málo známé a dosud nepublikované. V Leica Gallery Prague ve Školské ulici v Praze 1 ji můžete navštívit do 29. ledna 2017.
„Dá se říct, že vedle Jaroslava Rösslera byl Jaromír Funke nepochybně nejvýznamnějším českým avantgardním fotografem, který reagoval prakticky na všechny aktuální podněty tehdejšího moderního umění od konstruktivismu a nové věcnosti až k surrealismu,“ objasňuje Vladimír Birgus. „Ale byl to také autor, který organizoval výstavy, psal o fotografii, učil na státní grafické škole, takže nesmírně silně ovlivňoval celou československou fotografii té doby.“
Momenty a setkání nejpodstatnější pro vlastní tvorbuJaromír Funke se přátelil s celou řadou významných umělců: „Z fotografů měl třeba intenzivní přátelství s Josefem Sudkem, oba pobývali v Kolíně a oba někdy společně fotografovali například výstavbu tamní elektrárny. Ale zatímco Funke byl orientovaný avantgardněji a moderněji, Sudek i v té době, možná s výjimkou reklam pro státní grafickou školu a pro družstevní práci, zachovával spíše tradiční fotografii. Jaromír Funkce byl ovlivněn i dalšími významnými umělci. Přátelil se třeba se Zdeňkem Rykrem, působil také jako redaktor Fotografického obzoru, kterého zakrátko udělal velmi významný a moderní časopis, i když vycházel z té nejhorší době, v letech 1940 až 1941. Ale také ovlivnil celou plejádu žáků, protože měl moderní vyučovací metody a učil nejenom v Praze, ale i v Bratislavě, na tehdy velmi známé Škole uměleckých řemesel.“
„On, samozřejmě, měl trošku paradoxní postavení,“ uvádí Vladimír Birgus k otázce, jak se Jaromír Funke dokázal ve své době se svým pojetím fotografické práce prosadit. „On byl avantgardní fotograf, ale současně udržoval velmi čilé styky s amatérským hnutím. Spoluorganizoval různé výstavy jak v Kolíně, tak v Praze. Podílel se třeba na zahraničních salonech, obesílal až do 30. let různé fotoamatérské salony. Ale současně se účastnil zásadních výstav, jako byla výstava moderní fotografie v Londýně, kde vystavoval vedle Rodčenka, Kertésze a dalších autorů. Takže, na jedné straně měl pořád kontakty s takovým spíše tradičním fotoamatérským hnutím, které se snažilo posunout velmi progresivně. Na druhé straně samozřejmě spolupracoval s tehdejší avantgardou.“
