Natáčení videoklipů během pandemie mělo nádech undergroundu, ohlíží se Jiří Macháček z Mig 21

Kapela Mig 21 se původně měla jmenovat Orloj, Tesil nebo Domov...

Hledali jsme něco co nejtrapnějšího, co by mohlo být krásné ve své trapnosti. To „Tesil“ dost splňoval… Domov se hodí na bramborově-folkovou kapelu. Ale v té době si hodně kapel dávalo názvy podle letadel a MIG byl ještě volný. Tehdy dost padal, byly to poruchové stroje a budily hrůzu a zároveň smích. Dnes už to vtipné není.

V klipu k písni Hej kámo o radostném popíjení se objeví loutkový dědek. Odkud se vzal?

Loutky vyřezal můj děda a kostýmy na ně šila moje babička. Děda to začal dělat za druhý světový války, když bylo nejhůř. Odjakživa jsem si říkal, jak loutky oživit – a pak byla pandemie a my potřebovali natočit klip. Při zašívání jejich kostýmů jsem byl dojatý: tehdy byl Hitler u Stalingradu a dnes se na nás řítí virus. Natáčení během pandemie, kdy se nic nesmělo, pak mělo hodně undergroundový feeling.

Písničku Snadné je žít měla ráda Libuše Šafránková, tu jste jí hráli na rozloučenou. Jak se to dá zvládnout?

Zavolal mi její syn, jestli bychom jí nezahráli na pohřbu. To se nedá odmítnout. Vzpomněl jsem si na Davida Vávru, který si na pohřbech představuje, že se s tím člověkem loučí. To mi pomohlo. Je to náročné, naše společnost odložila smrt jako něco, co se nás netýká, a pak jsme z ní překvapeni.

Jak vznikají písně kapely Mig 21 a co se dá tušit v jejich pozadí? Kdo učil Jiřího Macháčka zpívat a proč musel ve sboru mlčet? A jaké vzpomínky se vážou k jednomu ostrovu v Thajsku? Poslechněte si celý rozhovor.