Mýty a fakta kolem Julia Fučíka: Byl čítankový typ odbojáře, nebo se na to nehodil?

Hrdina, který skončil na nacistickém popravišti. Fučíkovský kult byl podroben od 90. let jisté revizi, stejně jako ona Reportáž. Otázkou pak zůstává, zda se tehdy Fučík opravdu hrdinně bránil svému zatčení, jak sám popsal?

„Nejen protinacistická odbojová činnost Julia Fučíka, ale i konstrukce a následné udržování jeho kultu vykazuje stále řadu otazníků,“ napsal historik Petr Koura ve své studii Odbojová činnost ve světle nejen nacistických dokumentů.

Náhodné zatčení

„Na podzim 1941, v červnu téhož roku, byl napaden nacisty Sovětský svaz, tím končil pakt Molotov-Ribbentrop. Odboj byl do té doby doménou především demokratů, komunisté se příliš nezapojovali,“ říká host pořadu, historik Martin Groman. 

Gestapák, který pomáhal Čechům? Adolf Kolínský podporoval ve vězení Fučíka i Eliáše

• Upravit
• Smazat

V březnu roku 1939 skončila definitivně existence prvorepublikového Československa. Vznikl Protektorát Čechy a Morava a samostatný Slovenský štát. Začalo období nacistické okupace, které se promítlo do života všech obyvatel daného území.

Julius Fučík se skrýval v různých bytech, dokonce chodil v přestrojení za údajného profesora Horáka. A pak se ocitl v bytě Jelínkových, bylo to 24. dubna roku 1942. Zde se sešla skupina lidí, kteří měli převzít ilegální výtisky Rudého práva. Tam došlo k zatčení, vlastně shodou okolností.

„Fučík si tam šel vyzvednout nějaké dokumenty, ale všichni zúčastnění udělali odbojovou chybu. Dali si tam čaj, a to neměli dělat,“ vysvětluje Martin Groman. „Fučík byl nacisty opravdu tvrdě vyslýchán, mlácen, pak s nimi začal hrát jistou hru, kterou se snažil ochránit další levicové intelektuály například Halase. Krátce po Fučíkově zatčení byl zastřelen Heydrich a nastala dlouhá etapa, kdy je vězněn a může psát onu Reportáž psanou na oprátce.“ 

Druhý život Fučíka i jeho knihy

Julius Fučík je popraven, válka skončila a začíná jeho „život po životě“. Nejen pro Julia Fučíka, ale také pro Reportáž psanou na oprátce. „Hned v roce 1989 je zpochybněna autenticita celého textu, ale dnes už víme, že daný text je pravý,“ konstatuje historik.

Rok 1950: Max Švabinský kreslí Julia Fučíka

• Upravit
• Smazat

Max Švabinský byl jedním z nejvýznamnějších českých malířů minulého století. Jeho dílo je mimořádně bohaté jak co do množství, tak i různorodosti použitých technik. Proč se apolitický umělec na sklonku kariéry rozhodl vytvořit portrét komunistického hrdiny?

Nejen autenticita celé Reportáže psané na oprátce se stala předmětem zpochybňování, ale také samotné Fučíkovo zatčení. Jediná svědkyně, která onu událost přežila a naštěstí přežila i věznění v koncentračním táboře, byla Riva Friedová, později Krieglová. Zdůraznila, že celý popis daného zatýkání – jak je uveden v Reportáži – je lživý. Fučík prý také nedodržel desatero zásad odboje, třeba příkaz nepadnout živý do rukou gestapa, nebo bránit se při případném zatčení se zbraní v ruce. 

Sama Reportáž byla také komunisty změněna. „Byly vyňaty poslední stránky Reportáže. Celý text byl ochuzen o literární rovinu, zároveň i o části, ve kterých se Fučík obhajoval, proč nepoužil zbraň.“ Až v roce 1995 pak byla celá Reportáž psaná na oprátce spolu s odbornými komentáři Aleny Hájkové a Františka Janáčka vydána. A právě tyto vysvětlující texty uvádějí tehdejší události na pravou míru.

Čítankový odbojář?

Byl Julius Fučík tím čítankovým typem odbojáře, jak se po několik generací děti učily? Martin Groman je přesvědčen, že Fučík byl určitě pro odboj nevhodný typ.

„Byl známý, měl známou tváří, byl teatrální a byl příliš bonviván. Srovnejte to s Josefem Mašínem, který je na Pankráci ve stejnou dobu jako Fučík, který nevypovídá. Gestapo ho musí téměř zrasit, aby se vůbec pustil zábradlí, když ho zatýkali. Musí mu prostřelit ruku, aby pustil revolver. A Fučík svoje revolvery schová do postele, ještě jiného člověka. A to jsou dva úplně jiné příběhy ze stejné chvíle.“