Laurent Fréchuret: Svatá v plamenech. Dramatická báseň pro hry, hlasy a lidská těla s Terezou Dočkalovou v titulní roli

6. říjen 2020

V květnu uplynulo 100 let od svatořečení Jany z Arku, dívky, která poslušna hlasů svatých zvrátila průběh stoleté války, vyhnala z Francie Angličany a vložila vládu do rukou francouzského krále Karla VII., aby byla nakonec upálena za kacířství. Její příběh byl několikrát dramaticky zpracován, jeden z nejnovějších textů pochází od herce, režiséra a divadelníka Laurenta Fréchureta. Hru Svatá v plamenech poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Osoby a obsazení: Jana (Tereza Dočkalová), Hlas, Karel (Miloslav König), Hlas, Inkvizitor (Luboš Veselý), Hlas, Gilles (Vojtěch Vondráček) a Hlas – francouzsky (Maëlane Auffray)
Dramaturgie: Renata Venclová
Překlad: Eliška Závodná
Zvukový mistr: Jitka Kundrumová
Zvukový design: Jakub Rataj
Hudba: Jan Burian
Režie: Zuzana Burianová
Premiéra: 6. 10. 2020
Natočeno: v roce 2020

Jazzová improvizace na velké historické téma

Premiéru Svaté v plamenech uvedl Laurent Fréchuret ve vlastní režii v roce 2010. Jde o jakousi „jazzovou improvizaci“ na známé historické téma. Hra vznikala jako koláž, skládanka z nejrůznějších fragmentů, které si autor zapisoval do deníků v průběhu patnácti let. Jejich prostřednictvím oživuje známé peripetie Janina příběhu, ale především se snaží postihnout dívku samotnou. Text opatřený podtitulem „dramatická báseň pro hry, hlasy a lidská těla“ inscenoval Fréchuret jako monodrama pro jednu herečku, v jejímž podání se ovšem monologický part proměňuje v dialog s diváky v sále.

Víc než jen legenda

„Svatá v plamenech je vlastně imaginárním příběhem venkovanky spalované životem, je to jakási forma živého snění. O Janě se v textu hovoří ve třetí osobě, slova se rodí jakoby spontánně, jazyk je jazykem dneška, i když se v něm objevují také novotvary, hříčky s příslovími a dobové reminiscence,“ říká o hře její překladatelka Eliška Závodná. A pokračuje: „Svou dramatickou básní se Laurent Fréchuret pokouší vyjádřit něco víc, než jenom znovu převyprávět legendu. Prostřednictvím slov, která se před námi jakoby rodí, vytváří až familiární blízkost, vtahuje nás do příběhu hlavní hrdinky, do hudby slov.“ 

Rozhlasovou inscenaci natočila režisérka Zuzana Burianová, která hlavní part svěřila herečce Tereze Dočkalové. V souladu s podtitulem pak Svatou Janu v plamenech obklopila několika hlasy, kterými přispěli Miloslav König a Luboš Veselý a Vojtěch Vondráček. Pasáže ve francouzštině interpretuje Maëlane Auffray. Hudbu k inscenaci složil bratr režisérky Jan Burian, zvukovou podobu vytvořili designér Jakub Rataj s mistryní zvuku Jitkou Kundrumovou.

Vymanit slova z jejich samoty

Laurent Fréchuret (1966), rodák ze Saint-Étienne, začínal jako herec, když ho četba Beckettova románu Molloy inspirovala k pokusu převést toto dílo do scénické podoby. Požádal Jérôma Lindona, tehdejšího ředitele nakladatelství Éditions de Minuit a majitele Beckettových práv, o možnost adaptovat Beckettovy romány pro divadlo. Marně, ale vytrvale žádal dál, až ho Jérôme Lindon nakonec přijal a práva mu udělil. Beckett se tak stal jedním z prvních autorů, kteří byli postupně inscenováni v divadle Théâtre de l´Incendie, které Fréchuret v roce 1994 ve svém rodišti založil.

Fréchuret chtěl prostřednictvím svého divadla dokázat, že i „nedramatický“ literární text může být využit na scéně. Jak později vzpomínal, možná mu nešlo o nic jiného, než vymanit slova z jejich samoty, podobně jako se z ní pokusil vymanit on sám, když začínal hrát. Chtěl také publiku objevovat autory, kteří bývají označováni jako nároční, nesnadno přístupní. Na repertoáru se tak postupně obejvili Beckett, Cioran, Burroughs, Genet, Lewis Carroll, Pasolini – a také Bohumil Hrabal. Fréchuret, sám vášnivý čtenář, miluje autory vynálezce, objevitele nových slov i nových světů, ale také herecké interprety, schopné vést dialog s autorem a zároveň i s publikem.

Psáno pro Týdeník rozhlas.

autoři: Renata Venclová , Eliška Závodná
Spustit audio