Ladislav Klíma: Vlastní životopis

22. srpen 2018

Narozen 22. srpna 1878 v Domažlicích. Otec úředník; mírný „blahobyt”. Dva bratři, dvě sestry; zemřeli všichni v dětských létech. Protivili se mně všichni až k hnusu, ne proto, že by byli hnusní, proto, že stáli mně přiliš blízko... Autobiografii českého filozofa připravil Petr Turek. On-line k poslechu do 28. srpna 2018.

„Člověku nutno být Bohem; vše ostatní na lidstvu je lejno,“ zapsal si v jednom aforismu spisovatel Ladislav Klíma. Byla to pro něho životní maxima, směrovník na cestě k hledání smyslu. Stávat se Bohem, zcela autonomním životním originálem, který tvoří svět o sobě a pro sebe, o to se máme podle Klímy (dobrého čtenáře Schopenhauera a Nietzscheho) snažit. A to i navzdory tomu, že je to práce víceméně marná, neboť – jak poznává sám autor ve své Lidské tragikomedii – na konci této cesty byla pitvorně se šklebící smrt.

A tak se i Klíma vracel k dosavadnímu, k obyčejnému lidskému životu, který je „příliš lidský“ právě v tom, že podléhá náhlým idealistickým vzmachům, aby vzápětí propadal do bahna toho největšího tělesného rozkladu a nicotnosti. Nietzscheovské „příliš lidské“ je nám jako posledním lidem na dlouhé roky souzeno, stejně jako pokusy o jeho překračování, k nimž patří i intelektuální vzedmutí Klímovo. Kdo se bojí zamazat špínou těla, nemůže pochopit netělesné, ideální podstaty a nikdy k nim nedojde. Klímova zkušenost životní i literární či myslitelská je zajímavá v tom, že si uvědomuje lidskou nemožnost oddělení obého. Tak rádi v mysli směřujeme k božským horizontům a přitom máme navždy kouli rozkladného hnusu na noze.

S Klímou jsme vždy ve světě, kde se obojí prostupuje a pere o nadvládu, v němž se sen a skutečnost v koitu věčnosti a konečnosti vzájemně oplodňují. Klímův svět je světem fantasmatu, jímž se musíme nechat strhnout, aby se nám – třeba se tak jednou stane a dojde k oddělení idejí a těla – mohl objevit nějaký náznak smyslu. I proto si tento hyperborejec české literatury a myšlení zaslouží opakované pozornosti a čtení.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Režie Jaroslav Kodeš.

autor: tur
Spustit audio