Kvílení: lid versus Allen Ginsberg

2. prosinec 2010

San Francisco, rok 1955: devětadvacetiletý, dosud nevydaný básník Allen Ginsberg předčítá v North Beach svým souputníkům právě dokončenou báseň Kvílení, rozsáhlou litanii, která posune hranice možností uměleckého vyjádření. Vystoupení je později označeno jako oficiální vznik Beat Generation a Ginsberg se stává jedním z jeho apoštolů.

Kvílení je o dva roky později vydáno knižně Lawrencem Ferlinghettim, a stává se pro svou obscenitu a údajné kažení mládeže předmětem soudního sporu. Právě tento spor a okolnosti vzniku básně jsou tématem stejnojmenného filmu, jehož režiséři Rob Epstein a Jeffrey Friedman mají na kontě několik Oscarů za dokumenty s homosexuální tematikou. Důvěrná obeznámenost s tématem jim v tomto případě přišla vhod: Ginsberg a jeho souputníci se netajili homosexuální orientací na niž se v jejich textech objevují více či méně průhledné narážky, a ve filmu samotném se objevují Ginsbergovi partneři Neal Cassady či Peter Orlovsky.

Epsteinovo a Friedmanovo Kvílení se ale rozhodně neomezuje na popis sexuálních eskapád (ty jsou tu podružné), ani na potenciálně nudné soudní líčení. Tvůrci filmu vyprávějí příběh jednoho z nejzásadnějších básnických textů 20. století ve čtyřech rovinách: předčítání básně autorem v San Franciscu, animovaná ilustrace textu, která jej organicky doprovází, soudní proces a kvazi dokumentární rovinu, v níž Ginsberg (skvělý James Franco) v interwiev vysvětluje okolnosti vzniku textu i své další tvorby. Všechny čtyři linie tvoří dohromady téměř omamný, sugestivní proud který má moc diváka unést.

Z filmu Kvílení

Jeho základ tvoří síla básnického textu, který ani po půl století neztratil na uhrančivosti, tady umocněná naléhavým Ginsbergovým přednesem, a chemicky kyselá animace, jež (místy velmi doslovně) Kvílení překresluje do pohyblivého pásma. Komiksem inspirovaný sled jednotlivých obrazů popisuje kocovinu, kterou měla Ginsbergova generace z války a z amerického snu, a která byla často příčinou vykořenění a nejrůznějších závislostí.

Pasáže soudního sporu, kdy se v soudní síni střetávají teoretici literatury s živelnou podobou literatury samotné, jsou naopak pojaty civilně a jako takové mohou až čítankově ukázat vývoj veřejného smýšlení a názorů. Většina argumentů zaznívající v neprospěch textu je dnes mimo veřejnou diskusi, stejně jako fakt že je souzen vydavatel knihy básní.

Z filmu Kvílení

Celkový osvětový aspekt filmu nelze přehlédnout. Tvůrcům se podařilo oživit americká padesátá léta od divokých univerzitních večírků a jazzu, přes nekonformní způsob života spojený se sexuálními a drogovými experimenty, až po deziluzi a zoufalství vyjadřovanou příslušníky beat generation. Pocit a postoj celé jedné generace vyjadřuje Ginsberg ve stylizovaném rozhovoru natolik jednoduše a autenticky zároveň, že se Kvílení může snadno stát doplňkem hodiny literatury na středních školách. Inspirativní snímek natočený s imaginací i smyslem pro přístupnost byl součástí filmového festivalu Mezipatra, spatřit jej lze i v běžné distribuci.

Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD, Asociace českých filmových klubů

Kvílení (Howl) drama, USA, 2010, 90 min.

Scénář a režie: Rob Epstein, Jeffrey Friedman, kamera: Edward Lachman, hudba: Carter Burwell

Hrají: James Franco (Allen Ginsberg), Mary - Louise Parker (Gail Potter), Jeff Daniels (profesor David Kirk), David Strathairn (Ralph McIntosh), Jon Hamm (Jake Ehrlich), Treat Williams (Mark Schorer), Alessandro Antine Nivola (Luther Nichols), Bob Balaban (soudce Clayton Horn)

autor: Věra Šmejkalová
Spustit audio