Komenský vzkazuje: Jediné naše srdce zná správnou cestu složitým labyrintem světa. Nechme ho kráčet

15. listopad 2020

Říkankami procvičoval Jan Amos Komenský dětem ručičky, aby se naučily správně psát. Hrou se snažil probudit zájem o vědění a vzdělání. Jeho reformu školství vítali v 17. století v celé Evropě. Jen do rodných Čech se už nikdy nevrátil. Jak příznačné.

O pohnutém osudu Učitele národů se dočteme v literatuře nebo dnes i na internetu.

Čtěte také

Jak by se asi jeho pedagogické srdce tetelilo u sítě sítí, kde dnes jen zadáme heslo a informace se na nás jen sypou.

I když, možná právě z oné záplavy dat by měl obavy. Pokusme si představit, jak by asi dnes Jan Amos Komenský nahlížel na vzdělávání, výchovu a vůbec spoustu témat, které hýbou dnešní společností.

Má nám Jan Amos Komenský i dnes co říci?

Po Bílé hoře to nekatolíci v Čechách nemají snadné.

Čtěte také

A pro Komenského to znamená odchod z Přerova, ze školy, na které sám učil a později ji i vedl. Za sebou má už mnohé rány osudu a ztrátu rodiny.

V roce 1625 přichází Jan Amos Komenský do východních Čech a pobývá především v Bílé Třemešné. Ale nejen tam, jak nám prozradila Eve rennerová v muzeu v Žacléři.

A proč Žacléř? Inu proto, že nedaleko odtud už Komenský opustil Čechy a odešel, jak se nakonec ukázalo, navždy do exilu.

autoři: Jiřina Šmídová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.