Hudba pro gurmány. Lukáš Hurník uvádí Polední koncerty k prostřené tabuli
Nabízíme pět Poledních koncertů, které mají společné téma – hudbu nejen k pokrmům a nápojům, ale také o nich.
Kvalitní hudba a dobré jídlo, patří k největším darům, které naše civilizace přijala. Je velká radost vychutnat pokrm vytvořený s láskou a péčí podle místních zvyklostí, ať je připravil hvězdičkový šéfkuchař, nebo venkovská babička, která vaří pro své nejbližší. S hudbou je to stejné: vyrůstá z místní tradice, je ale invencí mistrů hudebníků rozvíjena a vybrušována k dokonalé formě.
Vařit i tvořit hudbu se musí umět. Ale i na straně konzumenta je kus zodpovědnosti: nebát se poznat něco nového, nezvyklého, věnovat nabízenému podnětu pozornost, přijímat umělecké dílo či lahůdku s úctou k tomu, kdo ji připravoval.
Vychutnáme si Telemannovu Tafelmusik, Michnovu Mariánskou muziku, Bachovu Orchestrální suitu č. 3, Biberovu Serenadu a Mozartovu Grand partitu.
Hudba hasící žízeň
Podává se Mozartův Chléb s máslem, dvě scény z Mozartova Dona Giovanniho, Smetanova Šárka, Ravelova opera Dítě a kouzla, suita Chvála Čaje Štěpána Raka, kousek Kantáty o čaji Lukáše Hurníka a Bachova Kantáta o kávě.
Míchané nápoje
Po Telemannově Tafelmusic ochutnáme nápoj lásky z opery Tristan a Isolda a Mimeho polévku ze Siegfrieda, obojí z kuchyně Richarda Wagnera, Saint-Saënsův Karneval zvířat a balet Manuele Rozentala Gaité Parissienne.
Nebeská hostina
Budeme hodovat na dvou ukázkách z Bachových duchovních kantát, Ebenových varhanních Biblických tancích, Mozartově Ave verum a Franckově Panis angelicus, Pange lingua zazní ve zpravování Francesca Provenzale a po Messiaenově skladbě, která dala jméno celému dílu se ponoříme do Bachových Matoušových pašijí.
Na zdraví!
Chutná a tělu i duši prospěšná krmě se bude podávat ve scéně z Pucciniho Bohémy, Orffově kantátě Carmina burana, dnes módní pokrm z hmyzu ochutnáme v Rousselově Pavoučí hostině, vitamíny načerpáme ze Tří skladeb ve formě hrušky Erica Satieho a po 3. větě ze Symfonie č. 1 vegetariána Gustava Mahlera vše zakončíme Ódou na gastronomii Jeana Francaixe.
Na Vltavě v Poledních koncertech začneme světem Tafelmusik. Skladby, které měly jen zvedat náladu při šlechtických hostinách, nebyly určeny k soustředěnému poslechu, přesto můžeme obdivovat, s jakou invencí byly vytvořeny. Dále ochutnáme magické nápoje, které se podávají v operách: některé vyvolají smrt, jiné lásku, zapomnění… Ale i zdánlivě obyčejný čaj či káva disponují kouzly, které lze hudebně opěvovat, jak to udělal Bach, Ravel nebo Štěpán Rak. A pak je tu víno: první hudební skladba zapsaná v notách, píseň ze Seikilova náhrobku, je pijácká. Víno je úzce svázáno s biblickou symbolikou a křesťanskou liturgií. Základní mystérium křesťanské víry - proměna Kristovy krve ve víno - je v našich chrámech zpřítomňováno každodenním obřadem, který je provázen hudbou. Varhanní, liturgickou, duchovní polyfonií, vokální, komorní…
V Poledních koncertech se také leccos dozvíme o stravovacích návycích velkých hudebníků. Jsou mezi nimi vegetariáni, labužníci i nezřízení žrouti. U několika skladatelů dokonce zvítězila láska k lahůdkám nad láskou k hudbě. Věříme, že po poslechu našich gastronomicko-hudebních pořadů se vám nic podobného nestane.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
