Hitchcock nechtěl dramatické herce, ale dramatický střih, říká filmový historik
K filmu i historii samotné se Věroslav Hába, český filmový historik, dostal až v pozdějším věku. Jaké byly jeho začátky? Jak se poprvé seznámil s tvorbou režiséra Alfreda Hitchcocka a co si o slavném režisérovi myslí?
S filmem Hába začínal už ve svém rodném městě ve Strakonicích, ale jak sám říká, hlubší poznání přišlo až v Praze: „Na střední škole jsme měli kantora, který vedl filmový klub, a posléze dostal nabídku pracovat pro filmový archiv. A když jsem po třech letech přišel do Prahy, on mi nabídl brigádu. Z toho se pak stalo i mé povolání.“
V 70. a 80. letech k nám přicházely filmy ze zahraničí, které se překládaly simultánním překladem. Díku filmu se i seznámil se svou ženou překladatelkou. K Hitchcockovi se dostal až po roce 1969, kdy pracoval ve filmovém archivu. „Je to režisér, kterého je třeba si připomínat. A čím víc se člověk kouká na jeho filmy, tím víc se stává jeho fanouškem.“ Právě jeho pozdější filmy prý získaly velký divácký ohlas.
Hitchcock je velmi technický režisér. U lidí tohoto typu je důležité nahlédnout i do technologické stránky filmu, protože člověk dokáže ještě víc ocenit jisté sekvence nebo záběry.VĚROSLAV HÁBA
Režisér, který se proslavil například filmem Psycho, byl velmi společenský a známý jako znalec kvalitního jídla. Rád pořádal večírky, kde dámám ukazoval škrcení jednou rukou. Jindy, pokud si někoho neoblíbil, dokázal zarytě mlčet.
„Hitchcockova tvorba je založena na německém expresionismu a sovětské montážní škole.“ Nemění se, ať už to byly filmy němé, černobílé, nebo barevné. Ačkoliv průkopníkem přímo nebyl, jako velmi technicky zdatný režisér uměl vždy využít všech filmových proudů a triků.
Němý film ovlivnil i jeho pozdější tvorbu: „Honičku považoval za velmi zásadní, jeho filmy tak vždy kulminují. Spousta herců z něj byla velmi zklamaná, protože on je spíše zpasivněl a spoléhal se na střih. Aby si dramatický moment užil divák, ne aby se zračil ve tváři herce.“
Právě proto Hitchcockovy filmy podle Háby nestárnou. Herecký projev se rychle mění, ale technická stránka, ačkoliv občas již neaktuální, často zůstane pro diváka zajímavá.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
