Hana Slívová

Přes 200 snímků a řada debat s tvůrci a dalšími hosty – vše striktně on-line. Tak bude letos vypadat 24. ročník Mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů.

Jako malá milovala Eleni Dimelisová indiány. Došlo to tak daleko, že svého mladšího sourozence přivazovala k židli a tančila kolem něj s tomahavkem v ruce.

Hřbitovy, fonty používané na náhrobních kamenech, mystika spojená s věcmi posledními – tam byl jako doma ilustrátor, zakladatel kapely Master’s Hammer František Štorm.

Na monitoru televize se odehrává jakási střílečka. Role všech hrdinů převzal jeden dabér. Legračně přeložené dialogy předčítá unylým hlasem.

Markéta Fantová pochází ze scénografické a architektonické rodiny, ostatně oběma oborům se věnovala. Zvítězila scénografie, tu provozovala, vyučovala a dnes popularizuje.

„Zajímá mě internet a potom další technologie, které mi pomáhají otesávat data jako taková,“ říká vizuální umělec Federico Díaz.

I pražský Památník ticha, který připomíná oběti válečných deportací, musel kvůli koronaviru zavřít výstavy. Fotografie transportu z Veletržní ulice jsou k vidění on-line.

O izraelské literatuře, jazyce, hudbě, mýtech i silných dokumentech mluvila ve Vizitce Lenka Bukovská, překladatelka z hebrejštiny.

Několik krabic s pozůstalostí hudebníka a spisovatele Filipa Topola našlo v Knihovně Václava Havla útočiště v kanceláři Pavla Hájka. Výsledkem budou tři Topolovy knihy.

Kdyby život na Zemi neovlivnila pandemie koronaviru, začal by scenárista a režisér Jan Prušinovský zcela jistě v dubnu příštího roku točit film s titulem Grand Prix.