Hana Slívová

V pětašedesáti získal Jiří Pelcl Fulbrightovo stipendium a v New Yorku studoval tvorbu nábožensky založené skupiny Shakers, která vytvářela a mezi sebou směňovala nábytek.

U herce je nejdůležitější jeho niterné rozpoložení, pak verbální projev, říká herec, režisér a pedagog Martin Huba, který loni obdržel na AMU čestný doktorát.

Nejnáročnější je vyhmátnout nosný motiv, samotné vyšívání už pak jde rychle, říká Ivana Kocmanová o tvorbě „městských“ výšivek, které s úspěchem prezentuje pod značkou BRO.

Ráno poslouchá švédský rozhlas a za ženu pojal Švédku. Jeho přízvuk odkazuje na leta v New Yorku. Obal jeho nové knihy Na cestě domů… vždycky ukazuje šumavskou chalupu.

Multimediální umělkyně Anna Daučíková strávila před rokem 1989 jedenáct let v Moskvě. Uvědomila si, že snaha o jakoukoliv anti-političnost v autorském vyjádření je marná.

Hana Slívová a Martin Kyšperský společně sní a tvoří line-up neexistujícího festivalu jejich oblíbených kapel. Jak zní?

Má deset zaměstnanců, takže přání si prý rovnou odečítají z očí. Do podoby gobelínu jeho tým přepracovává obrazy Jiřího Sopka, Mikuláše Medka nebo Vladimíra Kokolii.

Mít jasno v hodnotách. Mít koncept, ale soubor na něm neuvařit. Mít etický i umělecký metr, odvahu. To jsou podle Martina Františáka důležité dovednosti uměleckého šéfa.

Doma je v New Yorku, ale také na Moravě a všude tam, kde se hraje hudba Janáčka, Martinů, Dvořáka anebo moravský či romský folklor.

Obeslat esemeskou všechny farníky, připravit on-line mši a zpoza monitorů čelit době covidové. To byla ještě nedávno praxe ostravského kněze Leoše Ryšky.