Narodila jsem se v roce 1980 v Praze. Na Fakultě sociálních věd jsem vystudovala žurnalistiku a mediální studia. Během studia jsem začala pracovat v přílohách Lidových novin, kde jsem nakonec strávila pět let. Následovala roční zastávka v MF Dnes. Sedm let jsem pak vedla hudební web mediální skupiny Lagardére Active ČR.
Byla jsem členkou redakce českého Newsweeku, kde jsem se starala o kulturní rubriku, poté jsem rok editovala kulturu na Aktuálně.cz. Na Vltavě jsem do dubna 2024 pracovala jako editorka a moderátorka pořadu Vizitka.
Často/ráda poslouchám hudbu, chodím na výstavy, čtu, chodím do kina, běhám, vyrážím na výlety po Česku i do zahraničí, kreslím, chatařím a s kytarou a počítačem zkouším skládat písničky. Dvanáct let jsem zpívala ve vokálně-instrumentálním souboru Doubravánek.
Všechny články
-
Bolest cítím, vidím, popisuju. Je tady a já ji nebudu škrtat, říká spisovatelka Anna Bolavá
Než Bohumila Adamová neboli Anna Bolavá vstoupila na scénu s debutem Do tmy, měla za sebou sbírku básní. Od té doby vydala tři další romány.
-
Ani slavný herec dnes nezaručí vysokou návštěvnost, říká producentka Maja Hamplová
Diář má plný na dva roky dopředu. Nedávno jí udělala radost velká filmová role, kterou se jí podařilo najít pro divadelního herce Davida Prachaře.
-
Básně píšu jenom v rauši. Když to zkouším jinak, nefunguje to, říká básnířka Tereza Riedlbauchová
Inspirací jsou jí texty Oscara Wildea či nobelistiky Louise Glückové. Pochází z umělecky založené rodiny, ostatně hudbu svých příbuzných si nechala zahrát ve Vizitce.
-
K vysávání mě jako kluka přiměl až design vysavače ETA 418, říká historik designu Jiří Hulák
S Ondřejem Cihlářem mluvil ve Vizitce třeba i o tom, jak pomáhal dávat dohromady expozici povedeného Retromusea v Chebu.
-
Scénografie je pro mě něco nadpozemského, říká Eva Jiřikovská. Dvacet let tančila v Hradišťanu
Ráda se vyjadřuje expresivním gestem a její kostýmní a scénografickou práci můžeme vidět v divadlech po celé republice. Proč si návrhy nekreslí tužkou, jako když začínala?
-
Chci bavit, ne provokovat. Ze starých nebo nemocných bych si legraci nedělal, říká kreslíř Mareš
Osmadvacet let strávil s postavičkou Zeleného Raoula, komentátora politického dění v ČR. Štěpán Mareš měl v časopisu Reflex kresbami doprovázet kulturní aktuality.
-
Zpěv je řeč duše, nikoliv divadlo, míní sopranistka Martina Janková
Co má společného vaření dobrého jídla a zpěv? Nadšení, alespoň podle pěvkyně Martiny Jankové, která své znalosti předávala na mistrovských kurzech na Pražské konzervatoři.
-
Fascinuje mě to, čemu nerozumím, a uspokojuje mě výsledek, za který nemohu, říká Petr Nikl
Je spíš hravec než hračičkář a spíš spontánní než infantilní člověk. Vystudoval výtvarné umění a na červen chystá vernisáž komponované výstavy v pražské galerii Smetana Q.
-
Ze tří týdnů jsem čerpal energii rok. Chci, aby tuhle radost zažívali i studenti, říká Tomáš Jamník
Co mají společného hra na violoncello, touha předávat dál znalosti a koncerty Vážný zájem? Osobu Tomáše Jamníka, který kromě koncertování zkoumá odkaz Otakara Ševčíka.
-
Točit o sobě je přirozený vývoj kreativity. Je potřeba najít míru vkusu, říká Marika Pecháčková
„Vždycky mě hodně zajímala psychologie, duchovní stránka člověka, i ve svých filmech to tak mám,“ řekla dokumentaristka Marika Pecháčková v knižním rozhovoru Ženy o ženách.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 20
- 21
- 22
- 23
- 24
- …
- následující ›
- poslední »