Hana Slívová

Haruna Honcoop se narodila v Praze, má japonského otce a sinologii vystudovala proto, že ji nevzali na japanologii. V dospívání hltala artové filmy v kině Ponrepo.

Petr Vodička vyrostl ve stínu dukovanských věží, jako dítě žil chvíli na Dálném východě. Studoval jadernou fyziku i humanitní vědy, ale vždycky si přál být umělcem.

Když ostatní fotografové z důvodu přechodu na digitál prodávali staré vybavení, Honza Sakař všechno od nich odkupoval. Dnes fotí 130 let starým aparátem.

Málokdo toho ví o loutkovém divadle tolik, co Michal Drtina. S loutkami se setkal poprvé na střední škole, občasnému hraní se věnuje podstatnou část svého života.

Jako malá se Zuzana Marková nejraději schovávala pod klavír, na který hrála její maminka. Kromě zpěvu studovala dirigování, začínala v Ostravě, brzy přesídlila do Itálie.

Improvizuje, hraje v divadlech v Praze i Brně a za výkon v loutkové inscenaci Pětkrát kolem světa získal Cenu Thálie. Pochází z královéhradecké loutkoherecké líhně.

Do Liberce přišel Luděk Lukuvka, kunsthistorik, kulturní hybatel, kurátor Severočeského muzea a odborník na architekturu 20. století, z Gočárova Hradce Králové.

Ačkoliv dnes je Martin Pechlát na volné noze, spolupráce se „starou Komedií“ je pro něj stále zásadní. Ve Vizitce s ním mluvila Hana Slívová.

Původně chtěla studovat literaturu, díky náhodné účasti na „chlebovém“ happeningu v roce 1967 se ale dala na dějiny umění. Zejména v 90. letech připravila řadu výstav.

Odmala hrála na housle, interpretovala lidovky a po vzoru Owena Palletta pracovala s looperem. Když na konzervatoři zakusila dirigování, věděla, že tohle je její cesta.