The Guardian: Evropská komise podala na AstraZenecu žalobu, první slyšení bude už ve středu

V prvním čtvrtletí letošního roku firma do unijních zemí dodala zhruba čtvrtinu z předpokládaných 120 milionů dávek, a to kvůli výrobním problémům v belgické továrně.

Čtěte také

Konvalinka: AstraZenecou bych očkoval dál. Riziko je maličké v porovnání s tím, když se lidé nakazí

Mluvčí Evropské komise vysvětlil, že Unie zahájila právní kroky kvůli nedodržení některých smluvních podmínek a proto, že AstraZeneca nebyla schopná přijít se spolehlivou strategií, jak zajistit včasné dodávky objednaných vakcín.

Podle listu unijní úředníky rozzlobilo zejména to, že AstraZeneca odmítla přesměrovat do zemí sedmadvacítky část vakcín vyrobených ve dvou britských závodech.

Výkonný ředitel společnosti ale trvá na tom, že firma je smluvně vázána dodat dávky vyrobené ve Spojeném království v první řadě tamním obyvatelům. Farmaceutická společnost se brání i tvrzením, že své závazky vůči Evropské unii splní do konce měsíce.

V prohlášení ještě podotkla, že právě vakcíny AstraZeneca tvoří 97 procent dávek poskytnutých rozvojovým zemím v rámci programu Covax. Komise podala žalobu v pátek, první slyšení se má konat už ve středu, uzavírá The Guardian.

USA: 60 milionů dávek posíláme dál

Spojené státy americké mají dostatečně široké portfolio očkovacích látek, a tak administrativa prezidenta Joea Bidena rozhodla, že „svých“ 60 milionů dávek vakcín AstraZeneca pošle do světa.

Čtěte také

Opatrnost kolem AstraZenecy? Strašák covidu je pořád daleko větší než strašák očkování, myslí si Chlíbek

Tedy jakmile látku schválí americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, píše The Washington Post. Vzhledem k tomu, že nabídka vakcín v USA začíná převyšovat poptávku, Bílý dům má podle deníku před sebou další výzvu: zvýšit tlak na proočkování světové populace a rozhodnout se, jakou roli tady bude hrát.

Čína a Rusko aktivně sdílejí své vakcíny se sousedními zeměmi a rozvojovým světem, doplňuje list. To zvyšuje obavy, že američtí geopolitičtí rivalové zvyšují svůj vliv, zatímco Spojené státy se drží zpátky a americká vláda se až dosud soustředila na imunizaci vlastních obyvatel. Zatím se uvolila poslat zhruba 4 miliony dávek do Mexika a Kanady. Oznámení o sdílení 60 milionů vakcín tak ukazuje změnu amerického přístupu.

Kromě pomoci ve formě sdílení vakcín se Bidenova administrativa zavázala podat pomocnou ruku Indii, kde je situace poměrně dramatická. Americká bezpečnostní rada oznámila, že do Indie pošle suroviny k výrobě vakcín, podpůrné léky, testovací soupravy, ventilátory a ochranné prostředky pro zdravotníky. Američané se kromě toho pokusí zajistit dodávky kyslíku, kterého je teď v zemi nedostatek, uzavírá list.

Rakousko se staví za Moskvu

Rakousko se staví proti zpřísnění protiruských sankcí, píší The Moscow Times. A to přes veškeré napětí mezi Západem a Moskvou, které působí obvinění z ruských kybernetických útoků, vměšování do voleb ve Spojených státech, otrávení a věznění opozičního vůdce Alexeje Navalného i zapojení ruských tajných služeb do výbuch muničního skladu ve Vrběticích.

Čtěte také

Lahvičky s nálepkou AstraZeneca se staly nástrojem politického fotbalu, píše v komentáři CNN

Rakouský kancléř Sebastian Kurz má za to, že uvalení sankcí bylo v pořádku. Místo jejich stupňování by ale upřednostnil dialog, protože „míru na evropském kontinentě se dá dosáhnout jen společně s Ruskem“, řekl.

Kurz si uvědomuje, že deeskalace současné napjaté situace nebude snadná, ale její stupňování podle něj nikam nevede a není to cesta, kterou by chtěl podporovat. Moscow Times doplňují, že se kancléř zasazoval o zlepšení vztahů mezi EU a Ruskem už od svého nástupu do úřadu v roce 2017.

Celý přehled tisku četli Obdřej Látal a Lukáš Matoška. Najdete ho v audiozáznamu.