Drsné poetično Jiřího Kamena. Pětkrát z povídkové sbírky Elvis ze Záluží

22. květen 2020

Pozoruhodně vypointované příběhy z knihy nominované na cenu Magnesia Litera. Spisovatel a rozhlasák Jiří Kamen v nich „své hrdiny vede do průšvihů s opulentní zlomyslností, s laskavou ironií, s úsměvem pod zvednutým obočím,“ píše autorka článku Eva Lenartová, která povídky pro vltavské vysílání vybrala a upravila. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne.

Účinkují: Ondřej Brett, Alena Sasínová-Polarczyk, Šimon Krupa, František Strnad, Jan Fišar
Připravila: Eva Lenartová
Zvukový mistr: Marek Hoblík
Režie: Tomáš Soldán
Premiéra: 18. 5. 2020
Natočeno: v ostravském studiu Českého rozhlasu v roce 2020
Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Vyprávěl nám před lety Jiří Kamen, jak omylem vyhladovělý snědl bábovku pečenou s láskou a s kanabisem. Je to už opravdu hodně dávno, takže je možné, že moje opotřebovaná paměť přiřadila cizí krutě veselou historku k hrdinovi, který by se mi zkrátka líbil v hlavní roli. Jiří Kamen je nejenom spisovatel a básník, ale také skvělý rozhlasák. Nebo naopak.

Pro rozhlasáka je dobré, když je taky literátem. Pro literáta už to zas tak dobré není, vstupem do rozhlasové tvůrčí dílny stává se z něj většinou bývalý prozaik či básník. Jiřímu Kamenovi se to kupodivu nestalo, je autorem přibližně (ruku do ohně za to číslo nedám) čtrnácti knih. Románů, povídek, básní, skvostné publicistiky a jednoho mimořádného žánrově nezařaditelného titulu (eseje?) Báječný svět hub. Na portále databazeknih.cz napsal jeden čtenář s nickem Gagarin (sic!): „Překvapivě báječná záležitost! Nevěřil bych, že se o houbách dá napsat 230 stran, aby to bavilo i člověka, který na ně vyrazí maximálně dvakrát do roka a pozná leda houby...“ K tomu netřeba nic dodávat.

Tak trochu travestie?

Elvis ze Záluží je kniha čtyřiadvaceti povídek, u jejichž psaní (přála bych si) se autor musel skvěle bavit. Jsou totiž psány se zjevným rozkošnictvím ve všech významech onoho slova. Jiří Kamen své hrdiny vede do průšvihů s opulentní zlomyslností, s laskavou ironií, s úsměvem pod zvednutým obočím. Soudím, že mohl být často sám překvapen pointami svých příběhů. Představuji si, jak se mu hrdinové vymykají z rukou, jak nad nimi ztrácí kontrolu a jak je tím nadšen. Jak jim fouká do zad a nenápadně trochu mydlí schody. Jak přisypává erotické koření do těch nejnemožnějších situací (tady doporučuji četbu, na rozhlasových vlnách nic takového nečekejte, jsou s tím jenom problémy), jak si nasazuje klaunský nos a jak se tomu s chutí směje. Ano, je to všechno tak trochu travestie, ale záleží na úhlu pohledu, ne?

Zpráva z nedávné historie naší země

Pro rozhlasové zpracování jsme vybrali pět povídek: Spořivý dědeček a ještěrky v poštovní schránce, Američan v Praze, Co tě nezabije, to tě posílí, Zločin v rumunském lese a Maříkova konverze 17. listopadu. Pozoruhodné příběhy, (u jejichž čtení vás napadá, že tohle nejde vymyslet, že se to nejspíš muselo někde opravdu stát), jsou zároveň zprávou z nedávné historie naší země. Zprávou o stavu společnosti, o atmosféře, o síle a slabosti kolektivního ducha (pakliže něco podobného existuje). Sluší se podotknout, že Elvis ze Záluží byl nominovaný na cenu Magnesia litera 2019.

A ještě jednou věcí je mi autor Elvise ze Zálužné blízký. Pokud se dá spolehnout na internetovou Wikipedii, Kolíňan Jiří Kamen publikoval svou první báseň v roce 1973 v Ostravském kulturním zpravodaji. Musím se ho zeptat, jak k tomu proboha došlo.

Psáno pro Týdeník Rozhlas.

autoři: ele , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio