BBC: Papež František v Iráku vyzval k ukončení násilí a zavrhnutí extremismu

Čtěte také

Martin Horálek: Cesta papeže Františka vede do Iráku

Připomíná, že František je prvním pontifexem, který navštívil kolébku východního křesťanství, ze které v uplynulých dvaceti letech uprchlo přes milion křesťanů.

Ti nejdřív čelili systematickému pronásledování ze strany al-Káidy, později od takzvaného Islámského státu.

František se o víkendu mimo jiné setkal s významným představitelem iráckých šíitů Alím Sistáním, píše Al Jazeera. Pozitivně až nadšeně hodnotí tuto schůzku íránské deníky, některé píší o nejvýznamnější události v dialogu mezi křesťanstvím a islámem. Konzervativní tisk také psal, že papežova návštěva je uznáním role, kterou sehrály šíitské síly v obnově a stabilizaci Iráku.

BBC dodává, že František v Iráku vyzýval k ukončení násilí a zavrhnutí extremismu. Uvedl také, že by slábnoucí křesťanská komunita v zemi měla mít významnější roli. Její členové by měli být považováni za plnohodnotné občany se všemi náležitým právy a svobodami a měli by mít možnost žít v míru a bezpečí jako všichni ostatní Iráčané.

MDŽ? Je vůbec důvod slavit?

V pondělí 8. března je Mezinárodní den žen, britský The Guardian ale píše, že letos právě ženy nemají příliš důvodů slavit. Po roce pandemie jsou to totiž právě ženy, které pocítily nejcitelnější ekonomické a sociální změny. Se zavřením škol se velká část péče o děti vrátila právě do jejich rukou, řada z nich přišla o práci a častěji než dřív se ženy potýkají s domácím násilím. 

Čtěte také

Papež historicky poprvé navštíví Irák

Třeba v době prvního uzavření britské ekonomiky bylo velmi pravděpodobné, že si Britky vezmou dovolenou, péči o děti věnovaly o dvě třetiny času víc než před pandemií. Ve Spojených státech zmizelo přes 150 tisíc pracovních míst, které zastávaly ženy.

Tady ale vstupuje do hry také původ, protože o práci přišly hlavně Afroameričanky a Latinoameričanky. Dřívější zkušenosti se zdravotními krizemi ukazují, že dopady pandemie mohou být i v tomto ohledu dlouhodobé. V Sierra Leone se rok po epidemii eboly vrátilo do práce 63 procent mužů, ale jen 17 procent žen.

Alarmující je také počet dívek, které přišly o přístup ke vzdělání. Podle organizace Malala Fund se až 20 milionů z nich do školních lavic už možná nikdy nevrátí. OSN varuje, že v příští dekádě významně poroste počet dětských sňatků i neplánovaných těhotenství. Koronavirus samozřejmě nevytvořil ani nerovnost, ani misogynii, píše Guardian. Pandemie ale tyto společenské neduhy odhalila a vyostřila a je na čase s tím něco udělat, uzavírá list.

Švýcarsko: Zákaz zahalování obličeje

Světová média si všímají, že Švýcaři v referendu schválili zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Jak píše CNN, návrh, o kterém se hlasovalo, výslovně nezmiňoval, že by zákon měl nějakou souvislost s islámem. Ve švýcarských médiích se o něm ale něžně mluví jako o zákazu burek. Kritizují ho náboženské a lidskoprávní organizace švýcarská vláda.

Čtěte také

Josef Chuchma: Rovnost žen je u nás jen papírová, muži je mezi sebe nechtějí v určitých kruzích pouštět

Švýcarská náboženská rada, která zastupuje všechny hlavní náboženské komunity v zemi, návrh začátkem roku odsoudila a zdůraznila, že právo na náboženskou svobodu chrání také náboženské praktiky, mezi které patří i oblékání. Vláda obyvatelům radila, aby hlasovali proti návrhu. Obě instituce předložily protinávrh, podle kterého by lidé museli odhalit obličej na vyzvání policie nebo úředníků.

Odpůrci zákazu také namítali, že je vlastně zbytečný. Lidí, kteří si ve Švýcarsku zahalují tvář, je totiž jen hrstka. Výsledek referenda už kritizovala organizace Amnesty International, která návrh označila za proti-muslimský. Zbytečně prý podporuje rozdělování společnosti a strach, uzavírá CNN.

Celý přehled zahraničního tisku s Martinou Maškovou a Janem Burdou najdete v audiozáznamu.