Technika ve čtrnácti zastaveních
Doslova chrámem historie techniky je Národní technické muzeum, které sídlí v Praze na Letné v budově postavené podle projektu architekta Milana Babušky a nabízí k návštěvě čtrnáct stálých expozic. Ty jsou vesměs interaktivní a využívají nejnovější technické prostředky a prezentační techniky, jak se na počátku 21. století sluší a patří.
„Ovšem představte si, že to trvalo celých sedmdesát pět let, než bylo muzeum dokončeno a plně zařízeno,“ překvapuje mě ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr. „První expozice byly zpřístupněny v roce 1949, ale až do devadesátých let 20. století budova plně nesloužila účelu, pro který byla navržena a vybudována. Až po náročné rekonstrukci, která probíhala mezi lety 2003 a 2012, byly otevírány stávající expozice, kterými představujeme staletí technického důvtipu. A důležitým datem v dějinách muzea se pak stal 8. říjen 2013, odkdy jsou všechny expozice otevřeny,“ pokračuje ředitel muzea.
PRESIDENT, KAŠPAR I NIKÉ
Stojíme v ikonické dopravní hale, na kterou nikdo, kdo pražské technické muzeum navštíví, nemůže zapomenout. Dopravní prostředky, které psaly historii technického pokroku, jsou všude kolem nás. Lokomotivy, železniční vagony, automobily, motocykly, velocipedy anebo lodě na podlaze a letadla či létající balony nad našimi hlavami. Průvodce mě upozorňuje na ty nejcennější: „Támhle můžete vidět první automobil vyrobený na našem území NW President z roku 1898, císařský jídelní vůz Františka Josefa I., který byl vyroben v továrně Ringhoffer v Praze na Smíchově, letoun Kašpar JK z roku 1911, na kterém Jan Kašpar vykonal historicky první dálkový let v dějinách českého letectví, stíhací letoun Supermarine Spitfire LF Mk. IXE z roku 1945, kterým se do osvobozené vlasti vrátili českoslovenští letci, bojující za svobodu země ve Velké Británii, anebo plachetnici Niké, na níž moreplavec Richard Konkolski v polovině sedmdesátých let minulého století obeplul zeměkouli. Ale záměrně jsem vás dovedl k této nádherné limuzíně Tatra 80 z roku 1935, která je národní kulturní památkou. Je to exponát, který právě v letošním roce stého výročí založení Československa chceme vyzdvihnout. Jedná se o vůz československé konstrukce, který je čistě tuzemským výrobkem a sloužil prvnímu prezidentovi Československé republiky T. G. Masarykovi. Navíc, když v roce 1938 hrozilo bombardování Prahy německou luftwaffe, tento automobil na příkaz Edvarda Beneše odvezl české korunovační klenoty do slovenské Žiliny.“
COKOLI VÁS ZAJÍMÁ
Pak už si návštěvník musí vybrat podle svých zájmů. Jen vyjmenování expozic Národního technického muzea v Praze zabere několik řádků. Mají tu expozici Architektury, Stavitelství a designu, Astronomie, Tiskařství, dále expozice s výmluvnými názvy Fotografický ateliér, Interkamera, Technika v domácnosti, Chemie kolem nás, Měření času, Hornictví, Hutnictví, Herna Merkur, Technika hrou, Uhelný a Rudný důl anebo Televizní studio. Však když se Karla Ksandra ptám, kolik času je třeba na prohlídku celého muzea, odpovídá: „Prolétnout se to dá za půl dne, ale na důkladnou prohlídku byste potřeboval tak celé tři dny.“ A pak by ze mě byl rovnou inženýr, říkám si.
Poté už mě muzejník vede do expozice, kde většina návštěvníků ráda zvolá: Tohle jsme měli doma a tohle taky. Pračky, ledničky, vysavače, mixéry a další. Technika v domácnosti představuje taky důležitou kapitolu technické historie. A ani ředitel vznešené instituce neváhá upozornit: „Toto je první holicí strojek mého tatínka a tuto lednici jsme měli u nás doma v kuchyni.“
A nezapomeňte si prohlédnout ani daguerrotypii, která byla na sklonku roku 2017 prohlášena památkou světového movitého dědictví UNESCO. Vytvořil ji sám vynálezce této techniky, která předcházela fotografii, Louis Daguerre a v roce 1839 ji daroval Václavu Klimentu Metternichovi. Podle vlastnoručního věnování vynálezce se jedná o nejstarší daguerrotypii na světě.
