Muzeum v domě Suchardových
Městské muzeum v Nové Pace slaví v letošním roce sto deset let od svého založení. Za úkol tenkrát v roce 1908 dostalo péči o historické a přírodovědné sbírky tohoto podkrkonošského města. A muzejníci o ně pečují i dnes. Slouží jim hned několik objektů: Moderní Klenotnice drahých kamenů, roubený Gernatův dům s kavárnou a výstavní síní a výstavný Suchardův dům s ateliérem, vše jen kousek od náměstí.
„Po chvále nebaž, ale stále dělej, co chvály hodno jest,“ to je jeden z typických nápisů, který si kolemjdoucí může přečíst na této pozoruhodné stavbě. „Dům si v roce 1896 nechali v novorenesančním slohu vystavět členové známého sochařského rodu Suchardů. Jeho fasádu vyzdobili uměleckými díly, freskami a sgrafity, a své zásady vyjádřili právě úslovími, která rovněž umístili na fasádu,“ vysvětluje ředitelka muzea Iveta Mečířová.
DOKUD SÍLA, HLEĎME DÍLA...
„Dům byl tehdy postaven u příležitosti svatby Anny Suchardové a Aloise Boudy, což byli zase předkové výtvarnické rodiny Boudových. Na výzdobě domu, ale i blízkého ateliéru se podíleli Antonín Sucharda mladší, Stanislav, Vojtěch, Bohuslav (byl též hudebník) Suchardovi a Anna Suchardová-Boudová,“ pokračuje ředitelka muzea.
A jaké další nápisy si tu kolemjdoucí může přečíst? „Všude dobře, doma nejlépe. Nade všechno bohatství, nade všechny statky nám vždy budiž nejdražší mluva rodné matky.“ Anebo: „Dokud síla, hleďme díla, by památka po nás zbyla.“ Nezbývá než souhlasit, že?
V historické expozici uvnitř muzea se návštěvník může dozvědět, jak významná pro Novou Paku rodina Suchardova byla. „Zakladatelem umělecké tradice rodu Suchardů byl Jan Sucharda starší, který se narodil v roce 1771 ve Staré Pace,“ vypráví průvodce Martin Táborský. „Jeho potomci Antonín Sucharda starší a Antonín Sucharda mladší založili dílnu, která byla vyhlášená v celém kraji a z níž vycházela díla, která můžete vidět v našem městě i v okolí. Suchardové tvořili pomníky, náhrobky, sochy, ale i betlémy a loutky.
Členové rodu byli sochaři, řezbáři, loutkáři, malíři, grafici i restaurátoři. Nejslavnějším z rodu byl Stanislav Sucharda, autor pomníku Františka Palackého na Novém Městě v Praze. Jeho mladší bratr Vojtěch zase při rekonstrukci vytvořil nové sošky apoštolů pro Staroměstský orloj v Praze a založil divadlo Říše loutek. Jejich sestra Anna Boudová byla matkou známého ilustrátora Cyrila Boudy. A výtvarná rodinná tradice trvá dodnes,“ pokračuje Martin Táborský. V expozici jsou k vidění drobné plastiky i modely řady děl příslušníků rodiny Suchardových anebo vzácné rodinné fotografie.
Z Nové Paky ovšem pocházela celá řada dalších výtvarníků - sochař Bohumil Kafka anebo proslulí členové Skupiny 42 - malíř František Gross, fotograf Miroslav Hák a sochař Ladislav Zívr.
PAKÁ MLADÁ
Expozice přibližuje bohatou historii města. „První písemnou zmínku máme z roku 1357, kdy je místo jmenováno jako Paká Mladá,“ říká mi dokumentátor Jiří Čejka. Později, v roce 1608, se stala Paka ochranným městem hradu Kumburk. Významný vliv na dění v něm měl pavlánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který býval významným poutním místem. Byl to ovšem kraj velice chudý a větší význam než zemědělství tu měla řemesla - tkalcovství, modrotisk, ševci a hrnčíři.
Exponáty dál ukazují, že město i okolí byly zajímavé roubenou lidovou architekturou, pískovcovými plastikami, ale také malovaným nábytkem, betlemářstvím, perníkářstvím anebo loutkářstvím. „Ve velkém se zde vyráběly malby na sklo, které se vyváželi především na Ukrajinu a do Polska,“ vypráví muzejník. „Proto v roce 1930 nechal továrník Otto Kretschmer převézt z obce Obava na Podkarpatské Rusi právě sem pěkný roubený řecko-katolický kostelík, kde bylo hodně krásných pravoslavných ikon.“
Do zmiňované Klenotnice drahých kamenů vás pozvu za týden
